Radost po vítězném čtvrtfinálovém boji neskrýval nikdo. Hráči, realizační tým, čeští fanoušci. Pozitivní emoce dával najevo také hlavní kouč Filip Pešán.
„Euforie je veliká. Ale jak pozoruji mančaft, cítím, že nechce, aby byl tohle vrchol,“ tuší. „Finové byli silní. V našem pásmu nás přehrávali, dvojnásobně přestříleli… Na to se ale hokej nehraje. Jsem hrozně rád, že jsme dokázali kontrovat, v závěru se nacpali do brány a vyrovnali,“ popisuje český trenér klíčové momenty klání.
Mezi ty bezpochyby patřil také gól Kristiana Reichela, který přerušil finský tlak a přinesl vyrovnání na 2:2. „Kluci si uvědomili, že nám soupeř, který ze začátku dominoval, neutekl. Zjistili jsme, že jenom nechat hrát Finy je sebevražda. Kluci se sami trochu osmělili a vyrovnávací branka Kristiana Reichela byla vrcholem našeho vzepětí,“ komentuje Pešán.
Hokejisté Suomi pálili ze všech možných pozic, na gólmana Kořenáře letělo celkem až těžko uvěřitelných 54 střel. Velké množství finských pokusů navíc dokázali zblokovat obětaví hráči. „Rozhodně jsme nebyli lepší, ale byli jsme týmem s větším srdcem. I díky tomu se štěstěna nakonec natočila k nám. Od rána jsem viděl, jak tým zápasem žije a jak touží postoupit. Jsem rád, že se nám to povedlo,“ těší Pešána.
Cesta k vítězství byla doslova vybojovaná. Tři minuty před třetí sirénou národní tým o gól prohrával a trenéři sáhli brzy k loterii bez brankáře. Hra v šesti se však vydařila na výbornou. Filip Zadina tečoval do sítě střelu od modré a duel pokračoval za stavu 3:3 dál. „Člověk je takzvaně ‚hero, nebo zero‘,“ směje se Pešán. „Jsem rád, že to vyšlo a že kluci mému rozhodnutí pomohli,“ dodává už vážněji.
Přestože vyrovnání z 58. minuty vrátilo Čechy do hry, vítězství zdaleka slavit nemohli. „Pořád chyběl malý krůček, i v prodloužení byli Finové nesmírně nebezpeční. Těch pár kluků, kteří zápas dohráli, zaslouží absolutorium. Musí být unavení, ale hrozně šťastní,“ sklání hlavní kouč poklonu svým svěřencům.
Nervydrásající souboj nepřinesl rozuzlení ani v desetiminutovém prodloužení a dospěl až do samostatných nájezdů. Podle čeho vybíral kouč hráče na dovednostní soutěž?
„Nadiktoval jsem pět jmen a řekl klukům, že pořadí je na nich. Ráno jsme slyšeli analýzu od Martina Lásky ohledně soupeřova brankáře a kluci některé věci použili. Mezi betony a na vyrážečkovou stranu, to byl jeden z receptů,“ poodhaluje trenér reprezentační dvacítky a extraligového Liberce.
Nájezdy pilovali čeští mladíci už v trénincích. Přestože na hlavního kouče si většinou nepřišli, v ostrém zápase ukázali, co dovedou. „Jezdil jsem je s nimi. Samozřejmě jsem většinou vyhrával já, ale máme šikovné kluky. Trochu jsem si je osahal a těší mě, že jsme měli šťastnou ruku,“ říká Pešán s úsměvem.
Jedním ze základních kamenů senzačního triumfu byl bezpochyby gólman Josef Kořenář. Ten kromě obrovského množství nebezpečných ran vychytal také čtyři z pěti samostatných nájezdů. „Bylo to o pocitu. Respektuju všechny tři gólmany, pro mě byl ale Pepa Kořenář pro čtvrtfinále jediná volba. A chytat bude i v semifinále.“