199 sekund.
Úsek lehce přesahující tři minuty, který definitivně pohřbil české zlaté sny a zasypal je pořádnou dávkou hlíny.
Tolik času totiž stačilo kanadským hokejistům před polovinou druhé třetiny, aby z nerozhodného zápasu udělali jasnou záležitost.
Nejprve zůstal během přesilové hry před osamělým gólmanem Vejmelkou nehlídaný Adam Lowry, poté doklepl Mercerovu střelu do sítě Kent Johnson a na závěr děsivé pasáže poslal bombu pod horní tyč ve velké pohodě hrající Mathew Barzal.
Od té chvíle už se vlastně o moc nehrálo, obhájce titulu vedl 4:1 a v úvodu nadšený vyzyvatel rázem padl do letargie. Jako by neměl sílu na odpor. Jako by neměl ani chuť.
Zřejmě nepomohlo, že obě oslabení vytvořili hráči, od kterých by se čekalo, že v podobných chvílích nezachybují. David Pastrňák naštvaně nalétl do Duboise, jenž se jej o pár okamžiků dříve snažil atakovat u mantinelu. I David Krejčí se rozhodl vzít spravedlnost do vlastních rukou. Nelíbilo se mu, že mu bek Sanheim drží hůl, a tak se po něm ohnal.
Jenže sám vyfasoval trest, který Kanaďané znovu nemilosrdně trestali.
Také Češi ukázali, že přesilové hry jim jdou. Jeden gól z početní výhody, o nějž se v úvodu zápasu postaral právě Krejčí ostrou ranou pod vyrážečku brankáře Driedgera, byl však málo.
Hokejisté totiž strávili během první části v přesilovce téměř osm minut.
A když nedokázali své vedení navýšit, přišla odplata. Šimek se Ščotkou propadli v rohu kluziště a Dylan Cozens měl před brankou až příliš prostoru. Vejmelka dvakrát zasáhl, napotřetí už neměl nárok.
Gól do šatny 33 vteřin před přestávkou, nepříjemná záležitost.
Až bude v neděli v Tampere čas na večeři, Češi už budou mít po turnaji. Jestli s medailí, se teprve uvidí. Už odpoledne vyzvou v boji o bronz Spojené státy. Velké finále bude patřit jiným. Půjde mimochodem o reprízu z posledních dvou šampionátů, kdy se v závěrečných utkáních rovněž střetla mužstva Kanady a Finska.
Česko prožívá turbulentní mistrovství. Ve skupině zažilo ostudu s Rakouskem, pak ale s Pastrňákovým příletem ožilo a vyhrálo třikrát v řadě. Ve čtvrtfinále poměrně jednoznačně přemohlo Německo, mezi elitní čtyřkou však nepotvrdilo, čím se chtělo pyšnit až do konce.
Účelným hokejem založeným na perfektní, poctivé a obětavé defenzivě bez zbytečných faulů.
Kanada byla psychicky silnější, odolnější. Přitom na začátku se zdálo, že to bude přesně naopak. Zámořský výběr byl podrážděný, nechával se vylučovat za nesmyslné zákroky mimo hru. Třeba na věčně aktivního Černocha si soupeři vyloženě zasedli.
Co je to ale platné, když se obrázek hry tak zásadně změnil. Otočil v český neprospěch, jak to pak i zůstalo až do poslední sirény.
To už na obří kostce nad ledem v Tampere svítilo celkem jasně vypovídající skóre. Canada 6, Czechia 1.
Popisovat veškeré góly vítězného celku ani není nutné, většinou se dají charakterizovat podobně. Slabý český důraz, pomalé dostupování soupeře, váhání, prohrané souboje.
Zmar českého týmu dokumentuje i neproměněné trestné střílení Pastrňáka po faulu na Vránu. Driedger, nepříliš věhlasná dvojka Seattlu v NHL, prožil nejlepší zápas na šampionátu. Vytáhl se třeba proti Hertlovi, jehož střelu po individuálním úniku vytlačil nad břevno.
Právě dvě ze zmíněných českých posil ze zámoří potvrdily, že se jim na turnaji nedaří. Od Hertla s Vránou se čekalo daleko víc, ať už dopadne duel o třetí příčku jakkoliv.
Ale pozor, tahle prohra neznamená, že by snad národní tým na turnaji vyloženě zklamal, propadl. Zvládl projít přes čtvrtfinále, což se však ukázalo jako jeho momentální strop. Zatímco Kanaďané chodili zápasy v základní skupině občas jenom z povinnosti odklouzat, od poloviny zápasu se Švédy hrají jako možná hlavní adept na zlato.
Čeští hokejisté čekají na cenný kov z velké mezinárodní akce od roku 2012, tehdy brali v Helsinkách bronz. V Tampere mohou podobný počin po dlouhých deseti letech zopakovat.
Rozhodčí: Lassi Heikkinen, Jake Rekucki - Nick Briganti, Hannu Sormunen. Vyloučení: 4:4. Využití: 6:0. V oslabení: 0:0. Zásahy brankářů: 25:29. Počet diváků: 9047 Stav série: 1:0
Přejít na on-line reportáž