Slavia vás v sobotu od začátku přehrávala, místy si vytvořila až drtivý tlak. Proč k tomu došlo?
Já si hlavně nemyslím, že bychom byli pod tlakem od začátku. Pod tlak jsme se dostali až ve druhé třetině, když jsme hráli hodně oslabení. Podle mě jsme první třetinu jakž takž zvládli, Slavia vedla jen 1:0.
Váš spoluhráč Václav Skuhravý ale říkal, že jste hráli špatně od začátku...
Je pravda, že jsme byli všude o krok později. Ale klíčová byla druhá dvacetiminutovka, kdy jsme udělali hodně faulů. A dost z nich bylo zbytečných.
Z čeho ty fauly pramenily?
Těžko říct. Možná i z přemíry snahy po vyrovnání. Vyloučení jsou ale náš problém celou sezonu. Když jsme je dokázali ustát, tak jsme pak měli v zápasech navrch. Slavia, bohužel pro nás, má na přesilovky správné typy hráčů a dokáže toho využít. Navíc na jejich malém hřišti se početní výhody špatně brání.
Ve čtvrtém zápase jste Slavii přestříleli vysoko 8:2. Mohlo se to v sobotu nějak projevit?
Vždy se to nějakým způsobem projeví. Prohráli jsme 0:4, nedali jsme žádný gól. Takže to vypadá, že jsme se doma vystříleli. Všechno tedy směřuje k tomu, že to negativní dopad na nás mělo.
Dáte osm branek, pak žádnou. Je to velký nápor na psychiku?
Nápor na psychiku je každý zápas. Vždyť je to play off.
Závěr zápasu ovládly potyčky. Bylo vaším cílem ukázat aspoň Slavii, že se nebojíte.
Vyplynulo to ze hry, stejně jako bitky v minulých zápasech.
Vy osobně jste se dostal do strkanice s Tomášem Mickou. K čemu tam došlo?
Prakticky k ničemu. Měl to být normální tvrdý střet. Micka ale zvednul ruce, tak z toho vznikla nějaká potyčka.
Utkání navštívil rekordní počet diváků. Co jste říkal na atmosféru v O2 Areně?
S tou naší byla neporovnatelná. V Karlových Varech je mnohem lepší. Ale to je problém velkých hal, nikdy tam nebude tak bouřlivo jako v malé hale.
