Jak se těšíte po půlroce zpátky do reprezentace?
Je to zpestření. Můžu mluvit česky, vyčistím si hlavu od Ruska.
Přiletěl jste bez starostí?
Jo, jsem v pohodě. Daří se týmu a jakž takž i mně, musím zaklepat.
Jakž takž? Není to slabé slovo?
Vždy to může být lepší, ne? Ale zatím jsem spokojený s tím, jak vystupuju. I jak hrajeme celkově.
Jak náročné bylo naskočit zpátky na led po zranění?
Nebylo to ideální. Vypadl jsem z tréninků, ztratil fyzičku, první dva tři zápasy jsem se necítil dobře, ale naštěstí jsme vyhrávali za tři body.
Otřes mozku se léčí hlavně klidem. Jak se dá trénovat?
Zkoušel jsem jít párkrát na led, ale jakmile přišla fyzická zátěž, začala mě okamžitě bolet hlava. První týden jsem jen jedl a spal.
Petrohrad převzal před sezonou český kouč Miloš Říha. Je to pod ním v týmu hodně odlišné?
Je. Je to tvrdší, ale v dobrém slova smyslu, protože to zatím přináší ovoce. Loni u nás ty hvězdy hrály víc na sebe, teď hrajeme jako tým.
Je cítit, že má Říha i v tak bohatém klubu silnou autoritu?
U něj je ta autorita opravdu přirozená. Když něco zakřičí, má z něho tým v uvozovkách opravdu strach. Respekt, to on teda má.
Je výhodou, že je také Čech?
Záleží na situaci. Ale co já jsem v Rusku, tak jsem zatím měl nad sebou českého trenéra (loni ho vedl Václav Sýkora – pozn. red.), takže nevím, jaké je to pod Rusem.
Mluvíte spolu česky, či rusky?
On mluví výhradně rusky.
Jak jste si tedy na ruské prostředí za jeden rok zvykl?
Jsem v pohodě. Přestěhoval jsem se do bytu s garáží a koupil od Petra Čajánka (bývalý spoluhráč) škodovku, protože loni jsem se vozil s ním. Tak ji tam teď propaguju.
A co létání? Nepodepsala se na vás ta tragédie z Jaroslavle?
U nás se to diametrálně zlepšilo. Dřív jsme taky létali s takovými kurníky, ale klub letos podepsal smlouvu s Aeroflotem, což je státní dopravce. K dispozici máme airbus, kde jsme jen náš tým. Nemuselo se ale čekat, až se něco stane.
