Úterý 5. července 2022, Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Sport

VAVRDA: Kolikrát ještě narazí český hokej tvrdě do zdi, než začne místo banalit řešit skutečné problémy?

Koláž ke sloupku o českém hokeji. foto: Lidovky.cz

Názor
Nedělní večer uzavřel jeden velkolepý příběh. Příběh, který napsali na letošním hokejovém šampionátu Kanaďané. A který by měl otevřít oči všem, kteří na turnaji uspěli. Čechy nevyjímaje.
  5:00

Rusko, Kanada, Švédsko a Česko. Největší favorité bookmakerů před letošním MS, které v neděli skončilo v Rize triumfem zámořské velmoci. Ta ve finále otočila v prodloužení duel s Finy, kterým oplatila finálovou prohru z roku 2019 a také ze základní skupiny.

Prohru, která málem hrdou kolébku hokeje poslala poprvé v historii domů už před branami čtvrtfinále. Kanada totiž kromě toho nestačila už v úvodu základních skupiny na Lotyše (0:2), Američany (1:5) a Němce (1:3). Pokud by naši západní sousedé minulé úterý večer v posledním duelu skupinové fáze remizovali s Lotyši, obě země by na úkor favorita postoupili mezi nejlepší osmičku.

V čele Českého hokeje bude i další čtyři roky Tomáš Král (na snímku z 13....
Petr Fousek při svém posledním předvolebním proslovu.

Němci vyhráli 2:1 a dali Kanaďanům šanci vstát z mrtvých. Porazit postupně chřadnoucí Rusy ve čtvrtfinále a následně se vedli Finů v boji o zlato pomstít také Američanům v semifinále.

Jak je možné, že tým, který v prvních třech zápasech měl úspěšnost střelby hrozivá dvě procenta (nakonec se dostali na 8 procent), který ve svém středu neměl ty největší možné hvězdy, takto zvedl?

Systém. Ne ten herní, který neustále řeší čeští fanoušci a bohužel i experti. Ale systém hokeje.

Díky němu si věří i ti, kteří jsou jinými posměšně označování za „céčkový“ či „déčkový“ tým.

„Nedokážeme se trefit do branky, nastřelíme všechno, jen ne branku,“ pronesl po prohře s Německem Connor Brown, pozdější hrdina finále, když v něm zapsal nahrávku na všechny tři góly nových mistrů světa.

„Ve všech zápasech jsme bojovali, byli lepší, než soupeř. Jen prostě musíme být příští připraveni ještě lépe. Teď nás čekají už jen rozhodující sedmé zápasy play-off,“ přidal kouč Gerard Gallant.

Žádné okecávání, zbytečné řeči. Ne, kanadští hráči s trenérským týmem v zádech i přes dílčí neúspěchy věřili v nastolenou cestu. Věřili, že sedm duelů je při poctivé práci v tréninku dostatek času na sehrání se souboru často odložených hráčů.

Jedno staré české pořekadlo říká, že „štěstí přeje připraveným“. Kanaďané na něj připraveni byli. A nakonec byli odměněni.

Češi vlastně také. Negativně. Proč? Protože jsme se naučili řešit banality. Nepodstatné věci.

Vzpomínáte na loňské léto a „kauzu“ kolem při proslovu v šatně vulgárního mládežnického trenéra Martina Stloukala? Kolik článků o tomto tématu vyšlo? Kolik stohů papírů bylo popsáno?

Nebo můžeme zabrousit ještě dále do minulosti a vzpomenout si dění kolem Vladimíra Růžičky, když v roce 2015 našla světlo světa nahrávka, na které se má věhlasný kouč „postarat“ za 500 tisíc o kariéru syna podnikatele Miroslava Palaščáka. Ano, kapitán olympijských šampionů z Nagana chyboval, ale opravdu on je viníkem současného stavu českého hokeje?

On, nebo Stloukal mohou za to, že seniorská reprezentace čeká na světovou medaili devět let? Že dvacítka s osmnáctkou jsou na tom podobně (ano, u osmnáctek cinklo v roce 2014, občas mládež překvapí, ale stále častěji výprasky od velmocí)?

Nebo snad může v očích veřejnosti i médií pro někoho arogantní chování Filipa Pešána za to, že jeho tým přechodem na rižské „letiště“ jako kdyby zapomněl hrát moderní, agresivní hokej, kterým se prezentoval do té doby?

Neříkám, že je šéftrenér českého hokeje bez viny, ale jeho chování směrem k veřejnosti, nebo projevování emocí na střídačce – tedy nejčastěji popisovaná a diskutovaná témata – za dění na ledě opravdu vinu nenesou.

Může za to právě řešení banalit, díky kterému v celém systému českého hokeje vládne dlouhodobě jeden velký chaos. Což je aktuálně v konečném důsledku daleko horší než korupce či sázkařské kartely, které trápily pro změnu fotbal. A za což se mu hokej skrze i své generality posmíval, ukazoval, že jeho se podobné věci netýkají (opět další nepodstatná banalita).

Největší sportovní svaz u nás po opětovném pádu na hubu loni na podzim začal cestu za změnou, obrodou. Nemusí se povést, ale dokázal pojmenovat své problémy, zbavil se (některých) viníků a teď – s novým vedením – vykročil k lepším zítřkům. Třeba i takovou maličkostí, jako pravidelnými mítinky předsedy Petra Fouska s novináři po zasedání výkonného výboru, aby médií (a skrze ně i fanouškům) vysvětloval své kroky.

Schválně, kolikrát ještě bude muset narazit do zdi hokej (včetně médií a fanoušků), než se najde někdo, kdo místo popisování malicherností a populistických řečí jasně pojmenuje hlavní problémy, přidá k nim vlastní návod k řešení a hlavně – začne konat tak, abychom mohli za pár let vzletně psát o působivých cestách za medailemi či dokonce za tou nejcennější?

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Zbraně, které zaskočily Putina: „Muskovo“ bombardování

Premium Už druhý den po nočním překročení hranic měli triumfálně projíždět centrem Kyjeva, po čtyřech měsících místo toho vězí...

Jet sto třicet, nebo zpomalit? Na dálnici můžete uspořit litry paliva

Premium Ceny paliv opět atakují rekordy. Také si všímáte, o kolik víc řidičů jezdí poslední měsíce „na spotřebu“? Vyzkoušeli...

Mohlo by vás zajímat