Tedy alespoň do chvíle, než tým hokejové Slavie zavelel proti Českým Budějovicím k obratu. Předtím jako by i sám její kouč bezradně vnímal bolest, trápení a křeč. "Už jsem si připadal jako v tunelu, kde nebylo světlo," uznal dvougólový střelec Tomáš Kůrka. "Teď už malé začínám vidět." Takhle vypadá tuhý boj.
Pravda, slávisté ho v dohrávce 44. extraligového kola nakonec poklidně vyhráli 6:1. Dočasného titulu největšího zklamání se však přesto jen tak nezbaví. "Podcenili post brankáře, což je vlastně takový tým v týmu," jmenuje příčiny zkušený trenér Josef Augusta. "No a za hráče, které prodali, nekupovali náhradu. Mladí kluci z farmy ty zkušené nenahradí."
Opravdu ne, třebaže včerejší triumf Pražané ubojovali a po dlouhé době si v závěru utkání mohli uvolněně užívat euforie vítězství. Jenže od mužstva, co se pětkrát za posledních sedm let dostalo až do finále a před dvěma roky dokonce slavilo triumf, má to současné stále zatím daleko.
Teď trochu k číslům: Počítejte posledních 13 zápasů, což je celá čtvrtina základní části. Slavia za tuto dobu včera vyhrála teprve potřetí a z 36 možných bodů získala jen devět při skóre 29:43. Po poslední výhře se včera dostala na sedmé místo, jenže od 12. místa ji dělí pouhé dva body. O postup do play off bude nejspíš bojovat až do poslední bitvy.
Debata? Až po neúspěchu....
Jejího bosse však čeká práce ještě daleko složitější. Kromě extraligových starostí se každým dnem blíží olympijský vrchol ve Vancouveru. Ta otázka se přímo nabízí...
"Pokud chcete polemizovat nad tím, jestli tohle celé ovlivní Růžovo přípravu, můžu vás na sto procent ubezpečit, že nikoliv," je přesvědčen Augusta. "Starosti do reprezentace by netahal nikdo. Navíc v národním týmu se pracuje úplně s jinými hráči a tamní prostředí, to on moc dobře zná."
I sám Růžička nedávno pro deník Sport vzkázal, že klub v polovině února rozhodně vypustí z hlavy. "Nevím, proč do tohohle lidé Slavii pletou. Jsou to přece dvě úplně odlišné věci." Dokud může reprezentační mužstvo žít vírou v úspěch, je to nejspíš pravda.
Jenže v případě dalšího nezdaru znovu dojde k obnovení debaty: totiž zda může trenér národního týmu sedět na dvou židlích? "Myslím, že ne," tvrdí Augusta. "Ale ne proto, že by to Vláďa Růžička nezvládl. Spíš aby v médiích nedocházelo k takovým úvahám."
Roli státního trenéra se hokejový svaz vyhnul po dlouhé době. Letos se ukáže, zda to nebyla chyba.
