Milan Holáň z Loprais týmu shrnul ještě začerstva své pocity z poslední etapy výmluvnými slovy: „Strašná, otřesná, hrozná, nejhorší, co existuje.“ Nebyl to pro české barvy ten nejšťastnější den. Tomáš Tomeček na prvním kontrolním bodě vedl, o pár kilometrů dál v zatáčce na kluzkém asfaltu poslal svou tatru v kotrmelci do dvoumetrové propasti. Hned několik trucků pomáhalo vyprostit Tomáše z kabiny, která byla na straně řidiče téměř a půl metru těsnější. Řidiče odvezla helikoptéra do nemocnice na preventivní vyšetření. Večer se již naštěstí pomlácený Tomáš vyskytoval v bivaku.
Zbytku jeho posádky připadl smutný úkol počkat u zdemolovaného auta, pro které vyrazil asistenční kamion. Posádky zasahujících kamionů se dohodly, že na sebe počkají na CP2 a odsud po dohodě s organizátory odstartují „nový“ závod. Gerard de Rooy čekal zhruba pět minut, než dorazil Kabirov s kamazem. Ten však vzápětí pokračoval, a tak se jej vydal Holanďan stíhat... V cíli se navíc de Rooy dozvěděl, že za kolegiální pomoc Tomečkovi mu nebude odečten čas, protože podle regulí se takto postupuje pouze v případě dvou prvních pomocníků.
V tomto případě se však jednalo o těžkou havárii kamionu, a de Rooy je navíc ve hře o vítězství. Doufejme, že podobná rozhodnutí organizátorů úzkostlivě lpět na pravidlech v okamžicích, kdy může jít o život, nebudou znamenat, že jezdci nebudou raději zastavovat vůbec.
Koneckonců problémy s pomáháním měl i Marek Spáčil, když dvě etapy zpět pomáhal tahat Aleše Lopraise ze soliska. Aby toho nebylo málo, tak se dnes potloukli i český motorkář David Pabiška a Oldřich Bražina se čtyřkolkou. Zapadla naše novinářská navara za volantem s Karlem Lopraisem. Odešel nám přední náhon a během pár okamžiků jsme byli zakopáni téměř po dveře. Naštěstí jsou místní velmi ochotní, a během pár minut jsme tak byli zpět na pořádné cestě.
