Ovšem když Pavel "Pívo, vodka, Becherovka" Fořt v polovině první minuty opět, znovu, tudíž opakovaně selhal v tutové šanci vypadalo to nevesele, až truchlivě. Naštěstí Pavlík předvedl o deset minut později akci, která vypadala dokonce fotbalově a uklidnil tak napnuté nervy všech přítomných (horních deseti tisíc).
Později večer pak Ševci srdnatě bojovali proti sestupu, ukázali rudé lůze, co je to nasazení a srdce a my tak můžeme slavit již za týden na Žižkově. Taková oslavná jízda městem směrem do Vršovic bude skvělým vyvrcholením jarního snažení (no ano postřehli jste tu lehkou ironii).
Pak ještě výlet do lázní. A co nám zbude na utkání se Slovanem? Pokud skutečně budeme muset pomoci jednomu z týmů na druhé místo, tak bych se klidě vzdal i domácí neporazitelnosti v Edenu. Však už to vlastně není ono. Vyhrála tu Aston Villa i Slovácko. Takže: Všechno máme teď ve svých rukách.
Autor je slávista hlavou i srdcem. Přesto, nebo právě proto do práce opilý nechodí, Pavle!
