Není to zase tak dávno, co platil za zlobivé arogantní dítě české reprezentace, jehož nenávidí velká část fotbalového národa. Často býval terčem pískotu a bučení. Fanoušci si na něm vybíjeli zlost.
Jenže lidé se časem mění. Někoho poučí životní zkušenosti, někdo dokonce i zmoudří. Ne, nevidíme do hráčovy duše, avšak s novým angažmá v Baníku jako by se z Turecka vrátil jiný Baroš.
Už natruc nedrží před novináři bobříka mlčení, už působí pokorně a nemáte z něj dojem ukřivděného machýrka. Už si o něm nemyslíte ledacos třeba jen pro jeho velké gesto – že se vzdává platu ve prospěch klubové mládeže.
Možná proto tento příběh nabírá směr, který nabírat má. Baroš je najednou hrdinou a zaslouženě si to užívá. A není moc lidí, kteří by mu to nepřáli… Naopak, vestoje mu tleskají i fanoušci soupeře, jehož tak potupil. Karma v tomhle případě zkrátka dokonale funguje.
