Pondělí 22. dubna 2024, svátek má Evženie
130 let

Lidovky.cz

Zranění - postrach sportovců

Sport

  13:58aktualizováno  14:57
PRAHA - Je to věčné dilema sportovců, lékařů i trenérů. Kdy ještě může zranění nebo nemocný sportovec nastoupit a kdy už překračuje hranicí a riskuje poškození zdraví? Mohou mu vlastně trenéři či lékaři zakázat nastoupit? A co když sportovec své zranění zatají?

Jágr v tradičně dobré náladě. foto: Lidové noviny

Na domácí hokejové scéně je to nyní téma číslo 1. Jaromír Jágr nejprve oznámil, že se zúčastní Švédských her, jenže v neděli se trenéru Růžičkovi omluvil. Kvůli chřipce. A nejeden fanoušek se možná ptal: Nebyla to vše jen habaďůra, jak vyprodat O2 Arénu? Chtěl skutečně Jágr hrát? Vždyť se omluvil pět dní před začátkem turnaje.

Habaďůra to nebyla. Jarda je velice odolný a pokud si pamatuji, i v NHL hrál mnohokrát s menšími zdravotními problémy. Navíc velmi toužil po startu za reprezentaci. Chtěl se seznámit se spoluhráči a také s realizačním týmem dříve, než na mistrovství světa. Obyčejná chřipka by ho nepoložila. Ale možná že právě menší prohřešky z minulosti se mu mohly nyní vymstít. Proto jej možná nyní viróza tak silně zasáhla.

Všichni víme, že různá sice mírná, ale přechození nachlazení si naše tělo pamatuje  - a postupně nám naše prohřešky sčítá. U sportovců tomu není jinak. Přechozené virózy mohou poškodit i srdeční sval nebo způsobit problémy s lymfatickým systémem.

Proč tedy i ne zcela zdraví sportovci hrají? Proč riskují své zdraví? Oni, i trenéři a lékaři jsou jednoduše řečeno v kleštích. Pokud se jedná o klíčového hráče, jen těžko se vzdávají jeho služeb. Naopak hráči, kteří bojují o svou pozici, se o ni nechtějí připravit kvůli takové "malichernosti", jako je viróza. Nejednou se proto stane, že se o svých problémech trenérům a lékařům ani nezmíní. Na hráče tak nevytváří tlak jen okolí, často se pod něj dostávají sami. Je to vždy na rozhodnutí hráče, zda se cítí na to hrát, či nikoliv.

Navíc ke každému hráči a ke každé nemoci se musí přistupovat jinak. Viróza je něco jiného než svalové zranění, nebo problémy s klouby. Každý je navíc jinak odolný. Podívejte se například na Forsberga nebo Havláta - skvělí a šikovní hokejisté se specifickým herním stylem, kterým překonávali své soupeře. Ale právě tento styl bruslení jim paradoxně vystavuje těžké překonatelné zdravotní problémy. 

A na druhé straně tu máte "držáky" jako jsou například Robert Lang, David Výborný nebo i Nicklas Lidström. Ti jsou schopni odehrát několik sezón jen s několika vynechanými zápasy. Hrají snad méně fyzicky? Vyhýbají se osobním kontaktům? Nikoliv, jen jejich  tělo je jednoduše "pevnější".

Proto je vždy velmi těžké určit hranici. Samozřejmě až na výjimky, kterými jsou vážná onemocnění či zranění. Takovými byly leukémie Miloše Holaňe či rakovina Saku Koiva a Maria Lemieux. Především "SuperMaria" jeho zranění připravila o ještě větší hokejové vavříny. Kdo ví, možná by byl jako jediný schopen atakovat rekordy "nepřekonatelného" Wayna Gretzkého.

Ten mimochodem také kvůli překonávání rekordu v počtu zápasů v řadě od začátku sezóny, v nichž bodoval, hrál se zraněním, se kterým by v jiném případě nenastupoval.

Sportovci jsou jednoduše jen lidé a tak na ně někdy dolehnou i "obyčejné lidské" problémy. Jako třeba nyní chřipka na Jardu Jágra, která zabránila jeho startům na Švédských hrách...

Autoři: