12. září 2008 10:39 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Bronzoví Boccisté: Je to vrchol naší kariéry

Spokojený Kratina.  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Spokojený Kratina. | foto: Lidovky.cz

PEKING Boccisté Ladislav Kratina s Radkem Procházkou jsou parťáci, jak má být. Většinu času tráví spolu. Jezdí spolu po turnajích, plánují spolu postavit sportovní středisko pro handicapované nebo si spolu zpívají. Oblíbeným songem je „Don´t worry, be happy“, který si zanotovali i před zápasem o bronz. „Myslím, že můj zpěv protihráče odrovnal,“ směje se Procházka. „Mě teda minimálně,“ dodává pohotově Kratina.



Třetí místo je pro českou bocciu historický úspěch. Jak jste ho docílili?
Kratina: Celou dobu jsme se báli toho, že nám jack soupeři hodí na dálku. Měli nás prokouklé a věděli, že s tím budeme mít problémy. Snažili jsme se na blízko nahrát co nejvíc bodů, což se nám podařilo. Pak už Španělé znervózněli a nebyli tak dobří ani při hře na dálku.

Procházka: V první směně udělali velkou chybu. Od třetího míčku začali bránit. To se prostě nesmí. Nechali tam jeden bránící míček, který Láďa úspěšně vyrazil, a já jsem pak už jen dodal body.

Po první směně jste vedli 5:0. Cítili jste, že vítězství je v tu chvíli blízko?
Procházka:
Boccia má čtyři směny a v každé lze uhrát až šest bodů. Ale je to velký psychický náskok. Myslím, že Španěly jsme tím vydeptali a pak už hráli nic moc.

Vnímali jste české fanoušky, kteří vás mohutně povzbuzovali?
Procházka:
Já jsem to vnímal. Vždycky, když jsem se připravoval na hod, někdo něco vykřikl. Já se pak musel zastavit a připravit se znova. Takhle to bylo asi třikrát za sebou. Jinak nám ale povzbuzování moc pomáhá. Je dobré slyšet podporu. Žene nás kupředu.

Co pro vás zisk bronzové medaile z paralympiády znamená?
Procházka:
Pro mě je to vrchol kariéry. Je krásné, že nám to vyšlo. Když si vzpomenu, jak nám to při tréninku moc nešlo...

Kratina: Čtyři roky jsme se na to připravovali. Trénink byl náročný, byli jsme psychicky i fyzicky unavení, ale vyplatilo se. Je to úspěch.

Jaké jsou u nás podmínky pro hrání boccii?
Kratina:
O boccie moc lidí neví. Je to škoda, protože to není jen sport handicapovaných, ale může ho hrát každý. Třeba mí kamarádi začali bocciu hrát, když viděli, jak jezdím po světových turnajích.

Procházka: Existuje několik klubů, kde se boccie věnují. V Praze jsou dva, další je v Jánských Lázních nebo Brně. Já závodím za léčebnu Košumberk, kde má boccia dlouhodobou tradici. Boccia se rozvíjí, vznikají kluby v Ostravě, Olomouci. Začínáme taky v Nové Pace.

Kratina: Chystáme se tam s občanským sdružením "Sportem proti bariérám – Český ráj“ vybudovat středisko, kde by se mohli vrcholoví sportovci připravovat na mezinárodní turnaje a rekreační sportovci hrát pro svou potěchu.

Je boccia nenáročný sport, co se týče vybavení?
Kratina:
Na vrcholové úrovni je potřeba, aby podlaha byla úplně rovná. Lidé s největším postižením si nejsou schopni ani dojet pro míček a potřebují asistenci. Je tedy potřeba docela velké zázemí.

Procházka: Měli jsme problém sehnat stejný povrch, jaký je tady na paralympiádě. U nás takový není. Museli jsme trénovat na parketách, kde nám to šlo. Ale po příjezdu sem jsem měl velké problémy v soutěži jednotlivců, než jsem si na povrch zvykl. Hrálo se mi opravdu špatně.


Lidovky.cz