11. března 2008 10:14 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Čas není můj nepřítel

Neslavný návrat. Vícebojař Roman Šebrle přiletěl z halového MS bez medaile a zraněný. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Neslavný návrat. Vícebojař Roman Šebrle přiletěl z halového MS bez medaile a zraněný. | foto: Lidové noviny

PRAHA Namísto fanfár jen čekání na kufry. Místo oslavných projevů v prostorách VIP a řady mikrofonů pouze liduprázdná letištní hala. Takový přílet do vlasti nezažil už dávno.

Roman Šebrle (33), který o víkendu ve Valencii kvůli zranění nemohl bojovat o desátou medaili z halových šampionátů v řadě, si nevybavil, kdy jej něco podobného potkalo. „Ale mně ta ,vipka‘ nechybí. Vždyť pro mě je ten mumraj v ní horší než projít tady tudy skoro nepozorovaně a spěchat za rodinou,“ pravil.

Kde jste nechal berle? 
Jsou opřené tamhle o zavazadla. Mám je pro jistotu, chodí se s nimi rychleji. Zranění zadního stehenního svalu není tolik vážné, jak se zdálo, počítám, že za tři týdny bych mohl začít něco dělat. S odletem do Afriky počítám na 3. dubna.

Stihl jste se po vyšetření ve Valencii bavit se soupeři? 
Jasně, přišli za mnou, v neděli večer mi volal Bryan (Clay - pozn. red.) do hotelu. Ptal se, jak na tom jsem, a že mi přeje brzké uzdravení. Říkal, že je z toho smutný, ale já mu řekl, ať si užívá první titul halového mistra světa. Byl to jeho závod.

Také se však zdá, že soupeři čekají na každou vaši podobnou „chybu“ jako dychtiví chrti. Necítíte to tak? 
To je celkem normální. Dosud jsem míval medaile všude, kam jsem přijel, a jim zbyly „jen“ dvě. Nedivím se jim, čekali roky, měli to těžké. A ještě budou! (smích)

Před osudnými překážkami vám patřila druhá příčka - na jaké umístění jste si věřil?
Měl jsem to výborně rozjeté, i na překážkách se mi povedl náběh na první plot a na tyči by se vidělo. Asi bych neskočil míň než 480, ale to jsou kdyby. Je pravda, že Kravčenko i Karpov pak naskákali hodně, byli uvolnění. Jen Bryan byl na tyči takový zadřený - chtěl udělat co nejlepší výkon, ale skočil „jen“ pět metrů.

Čeká vás pár týdnů klidu, poté se budete dostávat zpět do kondice, ale nesmíte začít příliš brzy. Nebude to velká zátěž na psychiku? 
Nemyslím, podobných zranění jsem už měl desítku, i když vy novináři víte o dvou nebo o třech. Budu chodit běhat do vody, to hodně pomáhá a udrží to fyzičku. Myslím, že se nemám čeho bát, čas není mým nepřítelem.

Co uděláte, abyste v Pekingu znesnadnil Clayovi cestu za zlatem? 
Poslední rok a půl jsem hodně dřel. Už v Ósace jsem začínal být trošku zadřený, pak jsem to ještě dorazil do halové sezony. Takže si myslím, že mi teď jistý klid může pomoct, a třeba to všechno vyletí v létě. Právě z toho klidu by forma mohla vyskočit. Je ale třeba vědět, že desetiboj čili závody pod širým nebem jsou úplně jiné.

Takže současné volno vlastně vítáte - odpočinete si, budete mít víc času na rodinu. To je třeba! 
Přesně tak, a taky moje sportcentrum v Praze-Vokovicích potřebuje určitý dohled.

České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší
České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší

V Česku máme jednu z nejdelších rodičovských vůbec. Matky dvou dětí stráví doma průměrně 6–8 let, přestože by se mnohdy chtěly vrátit do práce dříve. Jaké jsou u nás rozdíly v rodičovské oproti ostatním evropským zemím?