Ženská síla řádí na grandslamech. Tradiční země tápou, Česko baví prima éra

Jinak svým příznivcům doma i v cizině dělají radost ženy s různými herními styly, povahami i příběhy. Střídají se jména i tváře. Nehrozí nuda.

Na zmíněných úspěších v minulých pěti ročnících nejprestižnějších podniků se jich podílelo sedm.

Podle počtu účastí v závěrečných kolech se srovnaly do následujícího pořadí.

1. Karolína Plíšková 6, 2. Karolína Muchová 4, 3. Barbora Krejčíková a Petra Kvitová po 3, 5. Vondroušová 2, 6. Barbora Strýcová a Marie Bouzková 1.

PODĚKOVÁNÍ. Petra Kvitová promlouvá k divákům po poraženém finále Australian Open.

„Zamlouvalo by se mi trochu víc získaných trofejí, ale líbí se mi, že máme pokaždé několik holek, které mohou prorazit,“ pravil v Londýně fanoušek, expert i šampion v jedné osobě Jan Kodeš.

„Z té velice silné skupiny se skoro vždycky nějaká vyloupne, viďte?“ řekl trenér David Kotyza, který pomáhal s budováním mnoha obdivuhodných kariér.

Oba své výroky vynesli ještě předtím, než Vondroušová na centrkurtu pozvedla „Venus Rosewater Dish“ a dozdobila statistiku, v níž se skví především její nejčerstvější titul a Krejčíkové vítězství na předloňském Roland Garros.

Ale i další finálová představení v Melbourne (Kvitová), Paříži (Vondroušová, Muchová) a Londýně (Plíšková) přitahují pozornost, vyvolávají úctu, přivádějí mládež na kurty a inspirují ji k většímu úsilí v přípravě i samotných utkáních.

„Spousta dětí viděla v televizi, jak Petra Kvitová z Fulneku dvakrát vyhrála Wimbledon. Vzaly raketu s vidinou: Ty bláho, zkusme to taky!“ říká Kotyza, jenž do All England Clubu přijel s juniorskou výpravou.

Když rozmlouvá se zahraničními kolegy zvědavými na český recept, zdůrazňuje především bezbřehé nadšení rodičů, s nímž podporují své potomky při výšlapu na vrchol.

Zmiňuje vzory, které udržují naživu odvěkou a nádherně košatou tradici elegantního sportu ve zdejších krajích.

Připojí-li se svazová i sponzorská podpora, trenérské znalosti, hustá síť klubů i pestrost podmínek (venku, v halách, na všech možných površích), vzniká úrodné prostředí pro růst talentů.

Ve špičce se hemží řada jeho vyslankyň, takže na každém grandslamu reálně může aspoň jedna vyniknout. Šest z nich se v pořadí WTA nachází v Top 30. Ještě sedmá Kateřina Siniaková je před nejlepší Španělkou, Australankou, Britkou, Italkou či Němkou.

Vítězové Wimbledonu Carlos Alcaraz a Markéta Vondroušová (Londýn, 16. července 2023)

V závodech o účast na Turnaji mistryň se Vondroušová, Kvitová a Muchová drží v postupové osmičce, zatímco Krejčíková se chystá útočit z jedenácté pozice.

Ženská síla se promítá rovněž do deblových triumfů, sběru olympijských medailí a týmového účinkování v BJK Cupu.

Slibně se tváří též budoucnost, v níž se má na nejslavnější scény dovalit vlna nových hvězd. Sestry Fruhvirtovy či Nosková už coby náctileté dívky neohroženě soupeří s dospělými profesionálkami.

Povzbudivý je Lehečkův vzestup mezi muži, na nějž zvolna navazuje Menšík. Dozrávají další.

„Tenis u nás vážně jede, dospívá nová generace, hodně bývalých hráčů proniká do trenéřiny,“ tvrdí David Škoch, jenž pracuje u mládežnických reprezentací.

Barbora Krejčíková jako čerstvá vítězka Roland Garros ukazuje poháry za titul ve dvouhře i čtyřhře.

Třeba britská asociace naopak čelí kritice, že hráčům pouze rozdává volné karty na Wimbledon, z něhož čerpá zisk přesahující v přepočtu miliardu korun. Pouze ve sportovní sekci zaměstnává 64 lidí. Podobně jako třeba Francouzi ovšem tápe při výchově nových es.

Při pohledu na jásavou českou pětiletku může leda tiše závidět.