Stejnojmenný otec českého cyklisty na oslavu synova devátého místa na Tour se včera posadil do sedla bicyklu a v šumavských kopcích zvládl obdivuhodných 140 kilometrů. "To víte, že jsem na syna pyšný a hrdý, ale nedávám to najevo," povídal Kreuziger senior, někdejší výtečný cyklista.
Synův skok na pátou příčku světového žebříčku je podle jeho mínění odpovídající. "Jde o objektivní bodovací soutěže nejlepších cyklistů a Roman jako jeden z mála dokáže zvládnout na špičkové úrovni ispoustu dalších závodů. I díky svojí univerzálnosti je proto hodně ceněný a po jeho službách narůstá hlad..."
Kreuziger starší připustil, že trochu lituje, že nemohl osobně přihlížet sobotní etapě na Mont Ventoux, při níž se jeho syn po boku Contadora a Armstronga posunul až k celkové deváté příčce. "Při té královské patnácté etapě jsem mu ale v posledním stoupání podával kolu. Dopředu věděl, kde budu stát. Kdyby něco potřeboval..."
Konečný: Cestu mu ukázal otec
Tomáš Konečný, jenž si před sedmi roky dojel na Tour pro 65. místo, vidí právě v otci zřejmě nejlepšího silničního českého cyklisty všech dob hlavní důvod, proč se Kreuziger mladší na nejuctívanějším etapovém závodě tak blýskl.
"I jeho táta jezdil skvěle, a proto mu mohl v mládí radit a ukázat správnou cestu," připomíná. "V tom měl mladý Roman velkou výhodu. Nezapomínejme ale také na to, že má obrovský talent, který ale na rozdíl od mnoha jiných neprohospodařil. Jde tvrdě za svým cílem a vše má už ve svých 23 letech v hlavě slušně srovnané."
Podle Konečného prožívají cyklisté optimální věk asi tak v Kristových letech. "Takže jestli se mu budou vyhýbat zranění a vydrží tu velkou dřinu, tak... Řekněme zatím, že kariéru má rozjetou skvěle."
Ján Svorada, další z nemnoha českých závodníků, jimž bylo dopřáno v historii Tour došlapat až do Paříže, připomíná, že Kreuziger už stačil vyzrát v komplexního závodníka. "Umí dobře časovky, jezdí výborně do kopce, a navíc se už v pelotonu dokáže orientovat. Teď potřebuje jen výdrž a vytrvalost, aby dokázal soupeřit s těmi, kteří už v profesionálním pelotonu závodí o pět šest let déle."
Svorada na rozdíl od Kreuzigerova otce nad žebříčkem nejlepších cyklistů mávne rukou. "Tohle má význam snad v tenisovém světě, ucyklistiky mě nikdy žebříčky nezajímaly," povídá muž, který na Tour vyhrál dvě etapy. "Mnohem důležitější je, aby cyklista dovedl vítězit. A Roman vyhrál Švýcarsko, Kolem Normandie... Našlápnuto má tedy slušně..."
Otec Kreuziger se prý neobává, že by dost náročný program mohl jeho syna přibrzdit. "Lidi z italského klubu Liquigas už znám čtyři roky a to, co řekli, byla vždy pravda," říká rázně. "Navíc na syna první dva roky v profi pelotonu nevyvíjeli žádný tlak. Vidím, že jejich práce s ním je systematická. Na Tour se Roman řadí pořád mezi bažanty; pořádnými chlapy, kteří už vydrží ledacos, se totiž cyklisté stanou až v pětadvaceti. Každá sezona posouvá závodníka dál. Tak uvidíme..."
