21. července 2011 12:50 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Cíl splněn. I s protézami poběží v Tegu

Handicapovaný běžec Pistorius. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Handicapovaný běžec Pistorius. | foto: Reuters

Konečně si splnil velký sen. I přes amputaci obou nohou se objeví na vrcholné akci zdravých sportovců. Jihoafrický sprinter Oscar Pistorius v úterý večer v italském Lignanu vyhrál závod na 400 metrů. Důležitější byl ale výkon, který se objevil u jeho jména – 45,07 vteřiny. O osmnáct setin lepší, než je limit pro mistrovství světa v jihokorejském Tegu.

"Bylo to jako závod snů. V noci jsem vůbec nemohl spát. Nikdy jsem ani nesnil o tom, že bych si mohl zlepšit čas o tolik," řekl agentuře Reuters šťastný atlet. který si vylepšil osobní rekord o půl vteřiny. Se speciálními protézami se zařadil na patnácté místo letošních tabulek.

Zajímavé je ale i další srovnání. Tento čas by v Pekingu stačil ve finále olympijského závodu v roce 2008 na páté místo. A právě před Pekingem začal velký Pistoriův boj o účast na klasické olympiádě.

Kromě výkonnosti ale dlouho bojoval i se sportovními řády. Mezinárodní atletická federace IAAF mu v účasti bránila, protože mínila, že jeho protézy známé jako "cheetahs", neboli "gepardi" mu dávají výhodu oproti soupeřům. Jinak řečeno, pružnost protéz podle nich fungovala lépe než nohy.

Nerezignoval. Odvolal se ke sportovní arbitráži v Lausanne, která mu dala šanci závodit.

"Je to inspirativní člověk a těšíme se, že budeme svědky jeho úspěchů," znělo vysvětlení. V Pekingu se ale představil "pouze" na paralympiádě. Vyhrál závody na 100, 200 i 400 metrů.

Handicapovaný běžec Oscar Pistorius.

"Ve své kategorii nemá konkurenci. Paradoxně jsou na něj naštvaní jeho soupeři, kteří jsou po amputaci jedné nohy. Myslí, že má proti nim na dvou protézách výhodu," vysvětluje šéfredaktorka serveru Handisport.cz Alice Tejkalová.

Sám Pistorius ale letos na Zlaté tretře vyprávěl, že i poté, co mohl regulérně startovat na mítincích, se setkával s nejrůznějšími reakcemi na jeho protézy. A nejen ve sportovním životě.

"Občas jdu po tréninku doma v Jižní Africe nakupovat v protézách. A maminky ode mě odvracejí tváře svých ratolestí, jako bych byl nějaký mimozemšťan," vyprávěl v Ostravě. Chtěl jediné. Dokázat, že postižený sportovec může soutěžit na vrcholné akci se zdravými. Nejlépe na olympiádě v Londýně.

Splnit limit se mu ale podařilo již o rok dřív. "Teď na sobě musím makat ještě víc, je to pro mě nová motivace," říká k překonání limitu Pistorius, který o obě končetiny přišel v prvním roce života, neboť se narodil bez holenních kostí.

Přesto v mládí hrával ragby, než přišlo zranění kolene a počátek jeho atletické kariéry. A rozhodl se správně.

Dnes je nejznámějším handicapovaným sportovcem světa. Paradoxně ale mnoho následovníků, kteří by chtěli běhat s nejlepšími, nenašel. "Spíše by chtěli uznání. Třeba tím, že se spojí olympiáda a paralympiáda do jednoho termínu," dodává Tejkalová.