* LN Jak jste se k trénování čínské reprezentace dostal?
Tehdy přišla nabídka na stáž na hokejový svaz. Byla to nějaká výměna, do Československa zas zamířili trenéři ping-pongu. Dost lidí to přede mnou odmítlo, mě a Vladimíra Šustka to ale zaujalo.
* LN Jak probíhal výběr hráčů?
Ten jsme měli už předem daný. Reprezentace byla celou sezonu pohromadě, jen uprostřed přípravy se udělala přestávka a odehrála se liga. Tedy přesně opačně, než to funguje v Evropě. Během dvou týdnů pak byli zpátky v národním týmu.
* LN Byl jste s nominovanými hráči spokojen?
V lize jsem pak viděl větší talenty, ale do reprezentace je nebylo možné zařadit.
* LN Proč?
Moc jsme do toho neviděli, nevím, jestli v tom hrály roli nějaké politické důvody. Podle mě chtěli mít hodně mladé mužstvo.
* LN Musel jste něco v přípravě změnit?
Dost věcí. Číňané měli naplánováno jen pět přípravných utkání. Měli představu, že budou jen trénovat a pak všechno vyhrají. My jsme dobře věděli, že můžeme něčeho dosáhnout, jen když odehrajeme hodně utkání. Podařilo se nám sezvat týmy z celého světa a sehráli jsme 35 zápasů.
* LN Co na to říkali Číňané?
Vedení nám moc na ruku nešlo, skřípalo to. Nechápali třeba, proč dáváme ve středu hráčům volno a proč nechceme, aby trénovali sedm hodin denně.
* LN Jak jste pak dopadli na MS?
Vybojovali jsme postup do divize B, takže to byl úspěch.
* LN Nechtěl jste trénovat dál?
Navrhovali jsme, aby se ze stáže stalo angažmá. A tím jsme skončili. (smích) Tým převzal čínský trenér a hned následující rok spadli zase níže. Přitom jsme jim radili různé věci, třeba ať pošlou hráče na zkušenou do Evropy. Nikdo se tím ale neřídil...
