Dnešní fotbal? Tak trochu NASA

„Jsme pod neustálým dozorem doktorů, máme špičkovou regeneraci,“ říká reprezentační obránce Tomáš Ujfaluši, který působí v italské Fiorentině. „Specialistů v zahraničních klubech je čím dál tím víc,“ potvrzuje Vítězslav Lavička, jeden z nejprogresivnějších českých trenérů. Fotbal je obrovský byznys. Úspěch přijde s kvalitními hráči, kluby si proto klenoty patřičně hýčkají. V přípravných obdobích, která právě teď probíhají, se sázka na prevenci vyplácí dvojnásob. Hráči podstupují obrovskou zátěž, riziko zranění je značné.

Pro český fotbal je to sci-fi

„V Česku se při přestupech hráči často ani nepodrobí zdravotní prohlídce,“ říká lékař české fotbalové reprezentace Petr Krejčí. LN Co říkáte Milan Labu? Je to absolutní špička, AC Milán má hráče biochemicky dokonale zmapované. Nutno podotknout, že takové zařízení je ojedinělé, nemá ho žádný jiný italský klub, ani třeba Chelsea. Příliš pozadu ale nejsou, jen tomu neříkají laboratoř. Například v Chelsea mají spoustu fyzioterapeutů. Kam může vývoj směřovat dál? Podle mého názoru se půjde cestou individuálních přístupů, individuální přípravy hráčů. Dovedete si představit podobný projekt v českém fotbale? Z hlediska českého prostředí je to sci-fi, hudba hodně vzdálené budoucnosti. Jedině by snad mohlo vzniknout státní zařízení. U nás se kluby podobným směrem nevydávají, myslíme si, že hlavní je naučit fotbalisty hrát. Ale tak to není. Je přece důležité poznat hráče zevnitř. Jenže při přestupech se fotbalisté často ani nepodrobí zdravotní prohlídce. Setkal jste se alespoň s nějakým podnětem? Myslím, že v české lize neběhají hráči, do kterých by si klub mohl dovolit investovat tak horentní sumy...

Absolutní špičkou je projekt Milan Lab posledního vítěze Ligy mistrů AC Milán. Centrum zaměřené na kybernetiku, informační technologie i psychologii, vybavené nejnovějšími hardwarovými i softwarovými zařízeními. S nadsázkou lze centrum přirovnat k americkému úřadu pro výzkum vesmíru NASA. Špičkové technologie dokážou analyzovat zdravotní stav i metabolické procesy hráčů, předvídají možnost zranění.

Hvězdy AC Paolo Maldini, Genaro Gatusso nebo i český obránce Marek Jankulovski jsou během tréninku ověšeni pásky, do nichž jsou instalovány čipy. Ty snímají jejich tělesné funkce, data jsou vysílána do počítače.

Pokud lékař zjistí sebemenší disharmonii, doporučí hráči, aby vysadil z tréninku. Nebo mu ušije na míru individuální přípravu, byť by hrozilo jen nepatrné procento zranění. Výsledek? Za pět let existence projektu se snížil počet svalových zranění o plných 90 procent.

„Vím, že Milan Lab existuje. Je to pro mě neskutečná věc, neumím si to dost dobře představit. je to ohromující,“ rozplývá se Lavička.

Kromě biochemického sledují v Miláně i princip mentální. Snaží se docílit regeneračního procesu hráčů bez pomoci podpůrných revitalizačních prostředků. Po každé tréninkové jednotce mužstvo podstupuje dvacetiminutovou „mentální masáž“ v místnosti zvané Mindroom. Hráčům jsou promítány relaxační fotografie, poslouchají hudbu. Přitom jsou monitorováni - na hlavách mají miniaturní elektrody, které vysílají signál do počítače. Lékaři mají detailní informace o jejich psychickém stavu.

Zdá se to být sci-fi. Podobně jako v kultovní české trilogii „Slunce, seno“, kde při poslechu hudby vykazovaly krávy rekordní dojivost. AC Milán však díky Milan Labu „podojil“ během pěti let dvakrát Ligu mistrů...

České kluby za světem pokulhávají
V prevenci jsou daleko i další špičkové kluby. Už běžnou věcí jsou posilovny, jež fungují na čipy. Stroj po sejmutí dat podá hráči informaci o zátěži, kterou smí podstoupit. V rámci prevence proti zranění mužstva disponují širokým realizačním týmem speciálních trenérů. „V Bayernu Mnichov je tak široký, že mají všechno obsáhlé,“ tvrdí Lavička.

Česko za předními kluby zaostává. Přestože i v tuzemsku hráči podstupují před sezonou fyzické testy na klinikách a v přípravě s nimi čas od času spolupracuje kondiční trenér. „Svět je jinde, letí vpřed, hledají se neustálá zlepšení,“ podotýká trenér Josef Csaplár, jenž má zahraniční fotbal dokonale zmapovaný.

Vzhledem k omezeným finančním možnostem bude český fotbal vždycky o krok pozadu. Může se alespoň přiblížit? „Snažíme se. I u nás jsou progresivní lidé, co chtějí brát fotbal do hloubky. Jenže druhou stránkou je ekonomika,“ dodává Lavička.