O vašem konci se spekulovalo už minulý týden. Zaskočilo vás, že s vámi smlouvu neprodlouží?
Ani ne. Je pravda, že mi už asi před měsícem nabízeli její prodloužení. Po sezoně jsem řekl, že bych měl zájem pokračovat, ale vyjmenoval jsem asi čtyři věci, které by se musely zlepšit. Teď se ukázalo, že vedení nemá zájem něco změnit.
Co jste požadoval?
Šlo o otázky ohledně mého asistenta, podoby kádru, finančního ohodnocení a konečně našeho vztahu s panem Jíchou (sportovní ředitel - pozn.). Ten by se musel rapidně zlepšit. Ale k tomu už nedojde.
Takže jste si kladl podmínky?
To ne. Sám jsem si nakonec říkal, jestli by to už nechtělo nějakou změnu. Když nás vedení po porážce v Olomouci v posledním utkání zase jen zkritizovalo, místo aby hráčům poděkovalo za záchranu, řekl jsem klukům: Dost, končím, tohle nemám zapotřebí.
Byl jste tedy sám rozhodnutý?
Řekl jsem to jen hráčům. Hned druhý den jsem odjel na dovolenou. Byl jsem týden v Paříži a tam se mi všechno rozleželo v hlavě. Jenže teď jsem pochopil, že vedení nemělo vůli řešit mé návrhy.
Co se mezi vámi stalo?
Aby to nevyznělo špatně – já před majiteli smekám. Drželi klub nad vodou, ale nelíbilo se mi jejich vyjadřování. Na to, co jsme tady dokázali, to už bylo neúnosné.
Fušovali vám do řemesla?
Přímo ne. Byly to spíš takové intervence, které se neustále stupňovaly. Měli jsme mezi sebou hádky, které byly úplně zbytečné. Vždy jsem si prosadil svou, ale to, co tomu předcházelo, se mi nelíbilo.
Zasahovali vám do sestavy?
Určité tlaky jsou vždy. Ale zase nejsme takový klub, že by se jednalo o šest hráčů. Spíš to byli jednotlivci. Mně to ale nesedělo.
Cítíte teď křivdu?
To ne, možná se náš vztah jen vyčerpal. Čtyři roky je dlouhá doba, ve fotbale hodně netypická. Nemám se za co stydět. Třeba se ukáže, že to bylo dobré řešení.
