Tuomu si ale v NHL dělá vlastní jméno, za Chicago už sehrál tři sezony. Finský tvrďák se po roce vrátil do finské reprezentace a proti Česku dokonce tým vedl jako kapitán.
LN Dvojzápas s českým výběrem přinesl jen tři branky. Proč?
Těžko říct. Myslím, že oba týmy mají dobrou obranu. Je důležité, aby se před velkým turnajem natrénovala obranná fáze. V hokeji je ale samozřejmě důležitý i útok. Tam máme velké rezervy.
Byla to pro vás příprava nebo především souboj o třetí místo v Euro Hockey Tour?
Vždycky, když hraji za národní tým, tak chci vyhrávat. Byla to hlavně příprava a věřím, že se před mistrovstvím světa ještě vylepšíme.
Vracíte se do Ruska, kde jste byl naposledy v roce 2001 na mistrovství světa juniorů. Ve finále jste podlehli českému týmu. Jak na turnaj vzpomínáte?
Moc dobře si na to nepamatuji (smích). Nebyl to špatný turnaj, ale bohužel na zlato jsme nedosáhli. Jednou za čas mi čeští spoluhráči v Chicagu, hlavně Radim Vrbata, finálovou porážku připomínají. Já vždy odpovídám, že už si na to moc dobře nepamatuji.
Váš spoluhráč a kamarád Mikko Koivu tenkrát netrefil odkrytou branku Tomáše Duby. Na to si také nevzpomínáte?
To si pamatuji docela dobře. A on o tom také často slýchává, (smích).
Jak se do Ruska těšíte teď?
Myslím, že máme dobrou šanci na úspěch. Těším se hodně. Chtěli bychom zlato, ale hlavně si chceme hokej užít.
V přípravě děláte kapitána týmu, i v mládežnických reprezentacích tomu tak bylo. Teď ale „velíte“ třeba třicetiletým hráčům. Jak to berou?
Myslím, že na šampionátu už kapitánem nebudu. Pokaždé, když vyjedu na led s céčkem na prsou, tak je to pro mě pocta. Není velký rozdíl v šéfování juniorské nebo seniorské reprezentace, prostě chci na ledě jít příkladem.
Po vypadnutí Pittsburghu by Finsko mohl na šampionátu doplnit váš bratr Jarkko. Přijede?
Nevím, zatím jsem s ním nemluvil. Možná přijede. Vím, že vy Češi ho nemáte rádi, ale možná tam dorazí.
Co si o zákroku vašeho bratra na Jaromíra Jágra myslíte vy?
Byl to souboj o puk a nemyslím si, že zákrok byl nečistý. Každý si o tom může myslet své. Takový je ale hokej, mísí se v něm plno emocí.
Vy také vyznáváte tvrdou hru. Byl pro vás Jarkko vzorem?
Hrál jsem tak vždycky, To jsem prostě já. Rád tak hraju, je to součástí hokeje a rozhodně na svém stylu nebudu nic měnit.
