* LN Jak se vám komisi daří skládat?
Bude mít asi patnáct členů a už ji mám téměř poskládanou. Bude v ní televizní komentátor Robert Záruba, fotoreportér Jirka Koliš, bývalí hokejisté Olda Machač a Karel Gut, ale také třeba jeden středoškolák, historik, funkcionář z Nové Paky a dvě ženy. Snažil jsem se vybrat lidi z Čech i Moravy, z Prahy i malých měst, zkrátka jakýsi mix.
* LN Říkal jste, že v komisi se budete radit i se ženami. Copak ženy rozumějí hokeji?
(směje se) Možná to někomu může skutečně znít trochu úsměvně, ostatně už jsem si kvůli tomu vyslechl i kritiku. Já ale beru jako naprostou nutnost, aby v komisi seděly i ženy. Cožpak netvoří 50 procent naší populace? A to vůbec nemluvím o tom, že hokeji ženy u nás dost fandí. Jejich pohledy z druhé strany mohou být velmi zajímavé.
* LN Do Síně slávy bylo zatím uvedeno 41 osobností. Máte představu, jakým tempem by se jejich počet měl rozšiřovat?
O tom se začneme brzy radit. Musíme si ujasnit, jak často a kolik lidí budeme vybírat, jestli půjde jen o hráče, nebo také o funkcionáře, nebo třeba i rozhodčí či novináře.
* LN Vy jste se o tuhle práci začal zajímat při oslavách 100 let českého hokeje, před nimiž se poněkud chaoticky a někdy i záhadně pro Síň slávy hokejisté vybírali. Co vám na téhle akci nejvíc vadilo?
Hodně mě mrzelo, že výběr neměl hlavu ani patu. Tuhle práci považuji za nesmírně zodpovědnou.
* LN Kolik času hodláte Síni slávy věnovat?
Teď je ještě dost brzy na to, abych přesně odhadl, jak dlouho bude trvat, než všemu dáme jasná pravidla. Volal mi třeba i ředitel Národního divadla, s ním bych se také chtěl o některých věcech pobavit. Musíme především jasně stanovit, proč tam někdo má či nemá být a počty přijímaných osobností, jak už jsem říkal. Předpokládám, že tahle práce potrvá tak dva až čtyři měsíce.
* LN Řekněte upřímně, kdo vám v té poměrně narychlo poskládané sestavě 41 hokejových osobností v Síni slávy chybí?
Nikdy jsem žádné jméno nevyslovil a neřeknu ho ani teď, protože mi to připadá nevhodné. V tuto chvíli jde totiž především o jména, která k těm dosavadním přibudou.
* LN Kde by podle vás měla Síň slávy nalézt své místo?
Něco vám teď řeknu - když jsem byl s rodinou v Rakousku na dovolené, zajeli jsme si do italské Cortiny d’Ampezzo a zašli na stadion, kde se v roce 1956 konala zimní olympiáda. Stadion už je sice zastřešený, ale tribuny zůstaly v původním stavu. Udělalo to na mě obrovský dojem. Tak jsem si říkal, že bychom mohli pražskou Štvanici, tedy stadion, na němž jsme se stali poprvé v historii mistry světa, také zachovat v jejím původním stavu. A Síň slávy by mohla být třeba pod jednou z tribun jako muzeum. To by přece bylo krásné, ne?
* LN Asi ano. Nejspíš byste si také přál, aby byla síň přístupná veřejnosti.
Samozřejmě. Jen by návštěvníci asi museli zaplatit nějaký poplatek, protože prostory pravděpodobně zadarmo nebudou a někdo se o Síň slávy také bude muset starat. Pro mě jsou v téhle věci vzory Národní divadlo a Národní muzeum. K těmhle stavbám mají dodnes lidé vztah, jsou to symboly českého národa. I vzhledem k postavení hokeje v naší zemi si myslím, že by se Síň sláv třeba jednou mohla dostat na podobnou úroveň a lidé by na ni byli také hrdí. Já osobně pro to udělám maximum.
Kauza Síň slávy Založení Síně slávy oznámili představitelé ČSLH v čele s Karlem Gutem loni 4. listopadu v rámci oslav 100 let českého hokeje. Současně do ní bylo uvedeno prvních jednačtyřicet osobností. Mezi nimi ale chyběly některé legendy, například Jaroslavové Holík a Pouzar, František Tikal, či Jiří Lála. To se nelíbilo řadě expertů a hráčů. Bývalý trenér národního týmu Luděk Bukač dokonce řekl, že Gut odvedl špatnou práci. Dominik Hašek tehdy označil celou akci za neprofesionální.
