31. července 2008 13:04 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Hilgertová: Smutek z Atén už radši ne

Štěpánka při odletu do Číny.  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Štěpánka při odletu do Číny. | foto: ČTK

PRAHA Na každé z dosavadních čtyř olympiád, na nichž pádlovala, si říkala, že na další už nepojede. Letos v dubnu Štěpánka Hilgertová nejprve oslavila 40. narozeniny a krátce poté si „s prstem v nose“ vyjela v boji o jediné volné místo olympijskou nominaci do Pekingu.

 Ještě nedávno se při narážce, jestli snad nehodlá pokoušet štěstí i za čtyři roky na olympiádě v Londýně, trochu mračila. Zničehonic se ale zmíněnou, zdánlivě úsměvnou otázkou baví a nevylučuje zhola nic!

* LN Neštvou vás už někdy věčné narážky na vaše sportovní stáří?

Svým způsobem mě to trochu štve, protože stáří obecně nemá souvislost s tím, čemu se člověk věnuje. Třeba do Gotta nikdo nerýpe, že v 69 letech ještě zpívá, nikdo se nezastavuje ani nad tím, že v pokročilejším věku někdo třeba hraje divadlo anebo léčí lidi.

* LN Jenže sportovat ve čtyřiceti na špičkové úrovni přece jen není zcela obvyklé...

Mně to tak ale nepřipadá. Spíše by se měly řešit jiné věci než věk. Když už ale někdo na moji čtyřicítku naráží, tak by se možná měl zabývat spíše faktem, že je malinko ostuda, když mě pořád ještě nikdo většinou neporáží. Takže rýpnutí by si spíše zasloužily soupeřky...

* LN Myslíte si, že třeba ženy stárnou ve vrcholovém sportu rychleji než muži?

Já lidstvo nerozděluju na ženy a chlapy, nemám ráda zevšeobecňování. Ani mi nevadí, když se říká, kolik je ženským let. Důležitější, než jak je člověk starý a jak vypadá, snad ale je, jaký je a co dokázal.

* LN V Pekingu budete mít možná výhodu v tom, že už vás svým způsobem nemusí extrémně tížit úvahy, jak závody dopadnou. Všechno, co se na světě ve vodním slalomu dá vyhrát, jste už vyhrála, takže se snad můžete chystat relativně v klidu, ne?

Je pravda, že mě nijak zvlášť netrápí myšlenky, jak závod v Pekingu dopadne. Zároveň si ale dobře uvědomuju, že budu zklamaná, kdyby se mi nepovedlo slušně zajet. Smutek jsem zažila třeba na olympiádě v Aténách, kde jsem věděla, že nemám formu, ale chtěla jsem s tím bojovat. Skončila jsem nakonec pátá a hrozně mě to mrzelo. I když jsem si vnitřně nic nevyčítala. A řeknu vám, že tyhle stavy v Pekingu teda rozhodně znovu prožívat nechci... Samozřejmě ale vím, že mám po čtyřech letech znovu šanci předvést, co umím, a byla by škoda tuhle příležitost promarnit.

* LN Myslíte si, že aténské zklamání může být pro Peking v něčem přínosné?

Do budoucna se tyhle momenty asi nedají využít. V Aténách jsem zdánlivě selhala v jedné kombinaci branek. Před olympiádou mě ale také trápil zánět šlach a méně jsem proto trénovala. A navíc, ta těžká trať... Věděla jsem tehdy před závody moc dobře, že nejsem v optimální pohodě, a tak jsem na svoji situaci myslela, až se mi nakonec tohle všechno negativní vrazilo do hlavy.

* LN V poslední době si tejpujete pravou paži; copak vás trápí?

Trochu mě zlobí úpon v lokti. Když si to místo zatejpuju, tak se bolest nezhoršuje, což je podstatné. Nejde ale snad o nic zásadního, abych musela mít strach, jestli ruka závody vydrží.

* LN Bojíte se něčeho v Číně?

Nic dramatického mě teď nenapadá. Určitě je ale dobře, že jsem do Pekingu odletěla s dostatečným předstihem. Číňani jsou sice možná trochu těžkopádnější, ale doufám, že si na všechny obstrukce zvyknu. A určitě se netěším na ten jejich smog. Nedávno jsme tam deset dnů trénovali a v té šedi nebylo vůbec vidět slunce. Dohlédlo se maximálně kilometr, což bylo dost depresivní.

* LN Loď, kterou jste si v Číně po soustředění nechala, se vám prý mimořádně povedla. V čem?

Je o trochu vyšší, než na jaké jsem třeba vyhrála letos mistrovství Evropy, a podařilo se mi v ní také udělat lepší sezení. Když s lodí zatáčím, tak zapojuju téměř všechny svaly od konečků prstů u rukou až k palcům u nohou. Takže je příjemné, když mám pohodlnou sedačku, z níž nevyklouzávám, a netrnou mi při delším ježdění kyčle.

* LN Jaký design paluby jste pro Peking zvolila?

Chtěla jsem na ní mít národní barvy, tedy bílou, modrou a červenou, a trochu si nazdobím helmu...

* LN Že by opět srdce z perletí, které zdobilo váš kajak v Aténách?

Nechám si to jako překvapení...

* LN Co se vám asi tak bude honit hlavou bezprostředně před finálovou jízdou?

Tak především do ní musím nejprve postoupit. Po dvou kvalifikačních a jedné semifinálové by to tedy měla být moje čtvrtá jízda na závodech. A skutečně teď ani trochu nepřeháním, když říkám, že sjet tenhle kanál čtyřikrát bez padesátivteřinové penalizace za neprojetou branku bude opravdu těžké...

* LN Dejme tomu, že se vám to podaří. Budete si na startu říkat, tak teď mě čeká nejspíš poslední jízda v životě na olympiádě?

Tak tohle mě teda určitě nenapadne. I když na všech předchozích olympiádách jsem si pokaždé říkala, že na další už asi nepojedu. V těchto chvílích se strašně moc soustřeďuju, až mě to vyčerpává, a dokonce snad až „bolí“. Kolikrát si říkám, polev si trochu...

* LN Na jaký moment z vašich předchozích olympiád nejradši vzpomínáte?

Asi na Sydney. Na chvíli, kdy za mnou po vítězném závodě skočil manžel Luboš do peřejí a z vody mi dal pusu. Tyhle Lubošovy emoce jsou pro mě moc důležité, protože ho jen tak něco nedostane. Ale jinak se moc často zpátky nevracím.

* LN Nestane se tak finálová jízda v Pekingu vaší poslední v životě?

Nedávno jsem četla rozhovor s Tomášem Dvořákem, kde mu kdosi pořád podsouval, jestli se neměl rozloučit jinak, v nějakém mimořádném závodě, a zavzpomínat... Jenže on odpovídal, že o podobné věci nestojí. Mluvil mi přesně z duše! Já také nebudu dopředu hlásat, že se chystám na poslední závod. Nepotřebuju, aby mě pak někdo plácal po zádech.

* LN Jenže vy jste ve vodním slalomu dokázala zcela mimořádné věci a vzdát vám hold při podobném závodu by mohla být celkem hezká podívaná.

Já si tyhle hezké chvíle užila po vítězných olympiádách. Doopravdy něco podobného nepotřebuju.

* LN Na Václava Chalupu čeká již šestá olympiáda. Nechcete ho za čtyři roky v Londýně dohonit?

Ke statistikám mám odpor, a jestli se případně něco podobného stane, tak ne proto, že bych chtěla vyrovnat nějaké skóre. Venca je pro mě inspirací spíše v tom smyslu, že navzdory některým neúspěchům v posledních letech si zachoval optimismus a chuť porvat se s nepřízní. V tom je pro mě velkým vzorem. A že bych v Londýně závodila ve 44 letech? To by asi byl unikát. Nejsem si navíc jistá, jestli právě teď mi moje tělo nezačíná naznačovat, že se mu už dál spíše nechce...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!