Přesto by vás nedělní výkon na Grand Colombieru, kde jste se snažil držet skupiny favoritů a nakonec skončil devatenáctý, mohl před třetím týdnem naplnit optimismem, ne?
Určitě. Myslím, že bych mohl Colombier zajet ještě i líp, kdybych se v sobotu nevydal tolik ze sil. Ale v sobotu byla šance, že tým může vyhrát etapu (na klasikářském profilu s Van Avermaetem nebo Trentinem), proto jsem se k tomu tempem na špici snažil přispět. I tak byl Colombier dobrý. Také v minulosti jsem míval první dva týdny na Grand Tour horší, o druhém volném dni se to pak zlomilo a poslední týden býval lepší. Doufám, že to samé bude platit i tentokrát.
Co jste si v neděli říkal, když jste stále šlapal ve skupině favoritů, zatímco hvězdy jako Nairo Quintana a Egan Bernal už z ní odpadli?
Pomyslel jsem si, že mají blbej den. Moc jsem to neřešil, prostě jsem jel dál. U Bernala jsem se nejprve domníval, že má nějaký problém s kolem. Ale neměl. Blbej den, no.
Stav vašeho zápěstí, které jste si před Tour při pádu poranil, se dál zlepšuje?
Je to o dost lepší.
Stále máte vypolstrovaná řidítka i rukavici?
Jo jo, oboje. Už s tím Tour asi i dojedu, nebudu to sundávat, protože ty první dny mě zápěstí fakt hodně bolelo. Teď už je to přece jen únosnější.
Může vás tedy ještě trochu limitovat?
Vyloženě silový výkon ne. Ale třeba ve sjezdu, pokud je špatná cesta, se mi řidítka drží blbě. Když byly v neděli ve sjezdech rozbité cesty, bylo to na ruku a na brzdění dost nepříjemné.
Tak se drápal Jan Hirt na Grand Colombier začátkem srpna, po pádu při přípravném závodě Tour de l’Ain. Tentokrát si na něj z Tour odnesl lepší vzpomínky:
Loni jste na Giru řešil potíže s kolenem, letos na Tour se zápěstím. Tělo je křehké.
Je to tak. Zdraví mi úplně nevychází vstříc. Ale letos byl na vině úraz (při závodě Tour de l’Ain), to se stane. Potíže s kolenem byly dlouhodobější.
Plánujete po Tour ještě nějakou dodatečnou léčbu zápěstí?
S tím už toho moc nevymyslíme, potřebuje jen čas, aby se srovnalo. A po Tour chci jet mistrovství světa
Jak se vám po přesunu šampionátu do italské Imoly zamlouvá jeho nový profil? Přece jen není až tak hornatý, jaký měl být původně ve Švýcarsku.
Ten byl rozhodně lepší. V Imole sice bude taky dost nastoupaných metrů, ale na krátkých kopcích. Půjde o víc klasikářskou trať. Ve Švýcarsku měli mít až pětikilometrový kopec, zatímco v Imole jsou jen kolem kilometru a půl dlouhé. Bude to hodně o pozici, na jaké do kopce najedete. Naopak na ten pětikilometrový, pokud máte nohy, můžete najet i v trochu horší pozici a pak se pořadím posunete.
Věříte, že by český tým mohl jet v Imole na vás?
Ještě nevím, uvidíme. Ani jsem zatím neřešil, kdo další tam má startovat.
Předpokládám, že jste si už naopak nastudoval profily následujících tří alpských etap na Tour. Která se vám nejvíc líbí? Ta sedmnáctá s přetěžkým 21kilometrovým cílovým stoupáním na Col de la Loze?
Ta se mi líbí moc. Ale musím to brát tak, že jestli chci na Tour udělat nějaký dobrý výsledek, musí být z úniku. A nemohu se spoléhat na to, že do úniku půjdu až v 17. etapě. Takže se budu snažit dostat se do něj všechny ty tři dny, i když je to tady fakt dost těžké.
Bylo by pro vaše tělo zvládnutelné šlapat v něm tři dny po sobě? V předchozím týdnu to zkusil Francouz Rolland.
Jo, je to zvládnutelné. V horách často máte v úniku větší skupinu, ve které jede třeba patnáct lidí, to v něm potom neutratíte o tolik víc sil než v pelotonu.
#TDF2020
— CCC Team (@CCCProTeam) September 13, 2020
And we’re on the Grand Colombier! @simongeschke was caught by the GC group which features Jan Hirt.
Up ahead Gogl and Rolland have a 1’50” lead as they start the 17km climb. pic.twitter.com/FtvExAp7EH
Jako když jste se do něj vydal v roce 2017 na Giru na Mortirolu a Stelviu.
Peloton jede víceméně úplně v klidu a pak naopak hrozně rychle do kopce, zatímco když jedete v úniku s větší skupinou, jedete tempo neustále.
Nedělní výkon na Colombieru vám pomohl i směrem k vedení týmu CCC? Že jste jim ukázal: Já na to mám, dejte mi do úniku důvěru?
Myslím si, že jo. První týdny jsem tu nic moc nepředvedl, nešlo mi to, ale ujišťoval jsem je, že budu na konci Tour dobrý. Oni mi docela věřili. Ale chtělo to, abych ta slova něčím potvrdil.
Když jste pozoroval největší favority Tour, komu z nich věříte víc?
Roglič vypadá suverénně a má k sobě supersilný tým. Pogačar tu předvádí úplně famózní výkony, ale moc dobrý tým naopak nemá. Plus Roglič je výborný v časovce. Pogačar ji umí také dobře, jenže Roglič je v ní větší jistota. Viděl bych to na něj.
