Před šampionátem se kouči národního týmu Růžičkovi omlouvá jeden hráč za druhým. Nehrozí omluvenka také od vás?
- Kdybych tak chtěl učinit, pošlu omluvenku před měsícem a nemusel jsem poslední dva týdny trénovat (usmívá se). O tom, že bych na MS nejel, jsem vůbec neuvažoval.
Hodně oslabená je hlavně obrana. Znamená to, že bude na vás a parťácích z útoku?
- Obrana je velmi důležitá (důrazně). Když jsem viděl, jaké týmy jsou v NHL pod čarou postupu do Stanley Cupu, říkal jsem si, jak budeme mít silnou obranu. Opak je pravdou. Bohužel. Je škoda, že budou chybět Tomáš Kaberle nebo Pavel Kubina. Podle mne jsou to naši nejlepší obránci. Ale uvidíme. Šanci totiž dostanou další, a kdo ví, třeba se zazáří. Mají velkou šanci se ukázat.
| Co řekl o Kontinentální lize a zámořské NHL? | |||
|
V Rusku se plošně snižují platy o 20 procent, co to pro vás znamená? Neodejdete do NHL? V NHL o vás měl obrovský zájem Edmonton, ve kterém hraje Aleš Hemský. Ten nyní nejspíše přijede na MS, jelikož se nedostal s týmem do play off. Těšíte se na to, že si „konečně“ spolu zahrajete? Je velmi pravděpodobné, že začnete v jedné lajně. Když si tady povídáme o NHL, používáte minulý čas. Znamená to, že o návratu za moře již neuvažujete? Ještě zpět k Omsku, v Česku se hodně spekulovalo a stále spekuluje, kdo tým povede v příští sezoně. Víte něco více? Řekli vám, kdo bude váš kouč? Zatím totiž je Omsk oficiálně bez trenéra. Jak byste s odstupem času zhodnotil sezonu v Rusku? Kdo podle vás vyhraje v sedmém zápase celou KHL Jaroslavl nebo Kazaň? |
|||
Vidíte nějakou podobnosti mezi přípravou před zlatým šampionátem ve Vídni 2005 a současností?
- Myslím, že Vláďa Růžička to má nyní těžší s výběrem hráčů, nyní je to mnohem složitější. Ve Vídni měl k dispozici hráče, které chtěl, takže se to příliš srovnávat nedá.
A u vás osobně?
- Taky moc ne, minimálně jsem o 4 roky starší, navíc jsem teď měsíc nehrál soutěžní zápas. Uvidíme, jak na tom budu. Do šampionátu chybí více jak dva týdny, čeká nás několik zápasů proti kvalitním soupeřům, tak snad to bude v pohodě.
Je v té řadě omluvenek i pro vás úleva, že bude k dispozici alespoň Tomáš Vokoun z Floridy?
- Mluvil s ním už trenér? (úsměv)
Ano, mluvil, ale prý se nechá přemlouvat...
- ...Není to pro trenéry snadná situace, sám jsem zvědavý, jak to nakonec dopadne. Hráči z NHL toho mají po základní části dost, já se jim moc nedivím, že váhají, zda jet. Únava, chtějí se věnovat rodinám. Není to lehké rozhodnutí, sbalit se na další měsíc a odjet.
Vy jste zůstal po skončení play off v Rusku, jak jste se připravoval sám? A jak to bylo pro vás těžké?
- Tak jednoduché to nikdy není, navíc v mých letech. Ale když se do toho přemluvíte a začnete trénovat, tak už to jde. Je třeba se přinutit trénovat. Připravoval jsem se sám, hráči měli dva týdny dovolenou. Ale nebyl to problém, měl jsem k dispozici led i posilovnu. K hale to mám blízko, takže jsem si tam někdy zajel dvakrát, třikrát denně. Dalo se to zvládnout.
Proč jste zůstal v Rusku tak dlouho?
- Takhle jsem se rozhodl. Myslel jsem si, že to bude pro mne jednodušší, budu doma, v klidu. Nějak to vyplynulo ze situace.
Co od vás mohou fanoušci ve čtvrtek v prvním zápase v Liberci očekávat?
- Doufám, že ne nějaké zázraky, doufám, že jsou fanoušci rozumní. Není mi osmadvacet, abych vyjel po měsíci na led a hned byl v top formě (usmívá se).
Plánujete odehrát celou přípravu nebo některé utkání vynecháte?
- Těžko říct. Rád bych toho zvládl co nejvíce, abych se do toho dostal, ale zas pokud budu unavený, tak je zbytečný, abych hrál vše. To teprve uvidím, jak se budu cítit. Určitě se o tom budu domlouvat s Vláďou Růžičkou. Jsou to sice prestižní zápasy, ale jde hlavně o to, jak budeme hrát na Mistrovství světa. V tabulce Euro Hockey Tour už se toho moc změnit nedá.
Ve Švýcarsku jsi hrál před devatenácti lety poprvé na světovém turnaji, pamatujete si to? Je možné, že by se kruh uzavřel na stejném místě?
- Ano, pamatuji. Pro mne to bylo velké překvapení, že mne trenér spolu s Robertem Holíkem a Robertem Reichelem vzal. Že se nebál vzít celou jednu pětku mladých kluků. Myslím si, že jsme nezklamali. Ale bylo to překvapení, nečekal jsem to. A co se týká té druhé otázky? Vůbec nevím, jak to dopadne. Tohle je ještě daleko. Nikdo nemládne.
Na závěr. Vždy jste říkal, že nechcete mít na dresu kapitánské "C", přesto v týmu budete nejspíše nejstarším a nejzkušenějším hráčem. Kdyby vám jej trenér nabídl, přijal byste jej?
- Jak bych to popsal. Myslím, že někteří lidé si pod slovem kapitán představují mnohem více, než to je. O tom jsem se přesvědčil v New Yorku, kdy mne lidé kritizovali, když se nedařilo, také proto, že jsem byl kapitánem. Je to samozřejmě čest pro toho hráče být kapitánem, ale že bych měl díky tomu větší pravomoci než ostatní hráči, to ne. Jediné co děláte navíc, jsou organizační věci, bavíte se s rozhodčími a to mne nikdy nelákalo. Podle mne je vlastně úplně jedno, kdo má to céčko na hrudi. Navíc já nejsem vůdčí osobnost, nikdy jsem jí nebyl a těžko se nyní změním. Mám rád legraci, bavím se, a pokud bych chtěl být šéfem, tohle by muselo jít stranou. Měnit se nechci, ale vše to samozřejmě záleží na trenérech.
