35 minut před odletem se ptal v odbavovací hale, v kolik že letadlo do Ruska odlétá. "Tak to si ještě dáme kafíčko,“ zahlásil v naprostém klidu...
* LN Den před odletem jste se konečně setkal s reprezentačním trenérem Vladimírem Růžičkou. Na čem jste se dohodli?
Bylo rozumné potkat se ještě před mým odletem do Ruska, to určitě. Prostě jsme si vysvětlili, co a jak se bude dít. Povídal jsem mu, že za reprezentaci hrát chci. Tedy pokud budu zdravej a budu mít formu.
* LN Proslýchá se, že byste se prý možná mohl objevit i na nějakém turnaji Euro Hockey Tour. Skutečně je tahle vize reálná?
Já teď zatím ještě neznám termíny zápasů v Rusku, takže je teď asi zbytečné se o tom bavit. Ale jeden turnaj bych snad stihnout mohl. Vím, že jeden turnaj Euro Hockey Tour se hraje před vánočními svátky v Rusku, ale tam teda určitě nepojedu. Protože budu doma na Kladně...
* LN Omsku jste se sice upsal na dva roky, nicméně máte ve smlouvě klauzuli, která by vás v případě jistých okolností vyvázala, a vy byste byl tudíž volný?
(směje se) To by tedy bylo špatný, kdybych v Omsku podepsal smlouvu a hned bych přemýšlel, jak se z ní vyvázat. Já beru Omsk jako další štaci, tedy naprosto profesionálně. Pro mě je to stejný, jako kdybych teď letěl do NHL.
* LN Již za necelý měsíc uplyne 40 let od okupace naší vlasti vojsky Varšavské smlouvy. Co budete vykládat ruským novinářům, až se vás znovu budou ptát, proč vlastně nosíte na svém dresu číslo 68?
Nemyslím si, že je moje číslo 68 teď žhavý téma. Možná když jsem do Ruska přiletěl poprvé, tak se novináři ptali. Teď už to, myslím, všichni vědí, proč s tímhle číslem hraju. Ono to ale není ani tak kvůli té okupaci, jako spíše kvůli mému dědovi.
* LN Nevnímáte v těchto chvílích řekněme jisté obavy? Rusko přeci jen není Amerika.
Obavy určitě ne. Všechno se bude ale určitě odvíjet hlavně od toho, jaký budu hrát hokej a jak se bude dařit našemu týmu. Snad jen to očekávání bude v Rusku asi ještě větší než v NHL. Moc dobře vím, že bude obrovský, což pro mě není ani trochu jednoduchý. Ale jednou jsem si Omsk vybral, takže teď je už pozdě obracet se zpátky. (směje se)
* LN Jak jste na tom s ruštinou? Vaše přítelkyně Inna vás mimochodem chválila...
Tak to už je co říct, když tohle povídala. Celkem se domluvím, neměl bych mít větší problém. S přibývajícím časem se ale budu zlepšovat. Teda, doufám...
* LN Před třemi roky jste připustil, že jste neměl možnost poznat i stinné stránky a místa v Rusku. Hodláte je při současné, mnohem delší štaci objevovat?
Ono to nikde na světě není ideální. I v Americe najdete hezký, ale i špatný místa. Pokud chcete tyhle místa hledat, vždycky je objevíte. V Rusku je něco možná horší než v Americe, ale na druhou stranu jsou tam i krásný města. Vždycky záleží na tom, co chcete hledat.
* LN Před časem jste také váhavě připustil, že vlastně ani nevíte, jak rychle se smí v Rusku jezdit. Už jste to zjistil?
Ne, nechám se vozit spoluhráčem Jakubem Klepišem. (se smíchem naráží na nedávnou Klepišovu honičku s policií, zakončenou autonehodou)
* LN Jak se těšíte na ruské novináře? Při vašem předchozím angažmá v Omsku jste si pochvaloval, že na rozdíl od těch českých a amerických vám dopřávají klid...
S novináři to je nejhorší v Čechách. Protože se zajímají o jiný věci než o hokej. V Americe se novináři věnují výhradně hokeji, na povídání s hráči mají čas vyhrazený jen po tréninku a po zápase a neřeší osobní věci. Zvyklosti v Rusku se přibližují spíše Americe.
* LN Také jste připustil, že ne všichni ruští hokejisté v týmu chápali vaši věčně dobrou náladu, ale především vaše osobité vtípky a humor. Budete se tentokrát trochu brzdit?
Ale oni si zvyknou... (směje se) Budu možná trochu opatrnější, ale člověk se přece nemůže změnit.
*LN Kdy vás opět v Česku uvidíme?
Už za tři týdny! Někdy v polovině srpna se vrátím na čtyři pět dnů na dva zápasy Jágr teamu.
