Po spolehlivém představení Tomáše Macháče, který si poradil s Jordanem Thompsonem 6:4 a 7:5, vedli 1:0.
Následně v souboji jedniček Lehečka skvěle vlétl na dvanáctého hráče světa Alexe de Minaura, první sadu ubojoval 6:4, ve druhé byl za stavu 5:3 dva míče od vítězství, v navazujícím gamu na český postup do semifinále podával.
Jenže v nejméně vhodný okamžik poprvé v duelu neuhájil servis a následně ztratil i těsné třetí dějství, v němž na příjmu vedl 3:2 a 40:0.
„Většinu času jsem měl herně navrch, ale pak přišly dva momenty, kdy se ukázalo, že já jsem na žebříčku třicátý a on dvanáctý,“ líčil. „Když jsem měl doservírovat zápas, tak jsem hroznou chybou pokazil první míček, pak on zahrál velice slušně. A ve třetím setu jsem měl tři brejkboly za stavu 3:2, ale opět se ukázalo, kdo je zkušenější. Jinak jsme odehráli super zápas, oba jsme předváděli slušnou úroveň.“
Po bolavé porážce 6:4, 6:7 a 5:7 v sobě ještě našel sílu nastoupit do rozhodujícího deblu, společně s Adamem Pavláskem se ale museli sklonit před vítězi loňského Wimbledonu Matthewem Ebdenem a Maxem Purcellem, jimž podlehli 4:6 a 5:7.
„Podle výsledku se zdá, že jsme byli blízko, ale nedali nám čuchnout,“ zhodnotil Pavlásek. „Je vidět, že debl umí a ví o sobě, což byl rozdíl. Kvalita byla jednoznačně na jejich straně.“
Australanům stačil k triumfu jeden úspěch na returnu v každém setu, v obou případech obrali o podání Pavláska. Naopak Češi si nevypracovali jediný brejkbol. „Možná kdybychom set dotáhli do tiebreaku, tak jsme při trošce štěstí mohli vyhrát, ale musíme před nimi smeknout,“ poznamenal 29letý Pavlásek.
Že v deblu čeká reprezentanty přetěžký úkol, věděl kapitán Jaroslav Navrátil dlouho dopředu, proto den před utkáním zmínil, že největší šanci k porážce Austrálie vidí už po dvouhrách.
A k tomuto scénáři měli jeho svěřenci nakonec až nečekaně blízko, stačilo, kdyby Lehečka proti de Minaurovi ustál zlomové momenty.
Přestože poté bojovně vyrazil i do čtyřhry a chtěl dostát roli hlavní opory týmu, s Pavláskem neměli proti sehraným soupeřům nárok.
„Fyzicky jsem se cítil docela v pohodě, byl jsem schopen se nějak nakopnout, ale herně to z mé strany nebylo takové, jak jsme potřebovali,“ připustil Lehečka. „Bylo pro mě náročné se nějak adaptovat na deblovou hru. I když můžu říct, že jsem tam nechal všechno a snažil jsem se, tak jsem byl na kurtu nejhorší.“
