Zapadá vyřazení v New Yorku do celé vaší letošní sezony? Když už se zdá, že se dostáváte nahoru, přijde rána. Co ji zapříčinilo?
Nevím, jestli jsem se dostávala nahoru, ale poslední dobou jsem hrála docela dobře. Bohužel se stalo, co se stalo. Chtěla jsem hrát, zkusit to, vybojovat. Ale neměla na to.
Co vás trápí?
Předevčírem večer jsem měla teplotu, včera (pátek) ráno měla dokonce 38,1. Celý den jsem zůstala v posteli, potila se, večer měla ještě kolem 38. Ráno po probuzení jsem měla kolem 37, ale tělo je prostě vyčerpané a jsem ráda, že teď vůbec jdu. Doufám, že se z toho rychle oklepu.
Byla jste u lékaře?
Byla jsem na vyšetření blízko hotelu, jestli to je virového nebo bakteriálního původu. Ukázalo se, že je to virové, což je lepší, žádné bolesti v krku jsem neměla, takže to na tom bylo jediné pozitivní.
Nepřemýšlela jste, že nenastoupíte?
Ne. Věděla jsem, že tam půjdu.
Necítila jste se na kurtu slabá?
Cítila, ještě ráno jsem spala v šatně. Když jsem hrála, úplně jsem nevěřila, že ty nohy tam dole jsou moje. Bylo docela těžký se pohnout, udělat krok, abych míč zahrála líp.
Riskeová vám to riskantní hrou vůbec neusnadnila. Byl v zápase moment, kde jste si říkala, že by to mohlo jít?
Snažila jsem se pořád být ve hře, nebylo to o tom, že bych si říkala: Teď ji zlomím. Nevím, jestli hrála tak dobře, ale já jí toho hodně dovolila, hodně jsem toho zkazila, tolik mi to neletělo jako zápas předtím.
Jak moc už vyhlížíte nový náboj po US Open? Nový kondiční trenér, nová příprava.
Těším se dost. Věřím, že to, co tady vyvrcholilo, už skončilo a čekají mě jenom lepší časy.
Jaký pocit ve vás převažuje: Říkáte si, že to je vzteku, nebo jste spíš rezignovaná?
Vzteklá nejsem, spíš mě to mrzí. Bylo to hratelný třetí kolo na grandslamu. Tohle už mi letos jednou stalo, ve Wimbledonu. Jsem smutná.
