"V těžkých trénincích potřebuji silné partnery, kteří mě donutí jet i přes závit, kdy už se člověku chce zvracet. Dál bych trénoval s německým týmem Janka Neubera, ale s Rusy bych absolvoval několik soustředění. Záleží jen na ruském svazu, jestli prodlouží spolupráci svých běžců s Bürgermeisterem," pravil Bauer. Pak by už neabsolvoval žádná soustředění s trenérem reprezentace Miroslavem Petráskem. Kdyby tento plán nedopadl podle představ, chystal by se dál podle plánů Neubera a částečně i s národním týmem.
"Věřím ale, že ruský svaz a Reto Bürgemeister spolupráci prodlouží, protože fungovala. Rozhodnutí by mělo padnout ještě v dubnu," vysvětlil .
Není třeba dlouho přemítat, co jej k takovému kroku vedlo. V konečném pořadí SP se podruhé za sebou nevešel do elitní desítky, jeho nejlepším umístěním bylo čtvrté místo v klasické patnáctce v Lahti a třetí dojel jen s českou štafetou v La Clusaz. A výrazněji se neprosadil ani na světovém šampionátu.
"Už na mistrovství světa ve Val di Fiemme jsem řekl, že mě tyhle výsledky nebaví. Na druhou stranu jsem mohl očekávat i horší , protože omezení letní přípravy vzhledem ke dvěma zraněním bylo extrémní. Já si ale nechci na takové výsledky zvykat. Do sezony chci vstoupit s přesvědčením, že jsem udělal všechno pro to, abych zlepšení dosáhl. Dva roky už netrénuji pod vedením reprezentačního kouče Míry Petráska, i když na soustředěních reprezentace se plánům týmu podřizuji. Když jsem si ale v novinách přečetl, jak hodnotí moje vystoupení na šampionátu, tak mě to rozladilo. Ani jednou se nezmínil o mých zdravotních problémech z léta, to mi tam chybělo. Někdo jiný by po takových potížích sezonu možná odpískal," přemítal.
Potěšila ho Jizerská padesátka
"Nebo jak může Míra říct, že neměl možnost moji přípravu ovlivnit? Pak nemá cenu, abych na reprezentační soustředění jezdil, je to ztráta času," rozhorlil se.
Také v právě skončené sezoně však našel momenty, kdy jej lyžování uspokojovalo. "Určitě to bylo při Jizerské padesátce, od které jsem si moc nesliboval, a přesto jsem skončil druhý. A pak při čtvrtém místě v závěru sezony v Lahti. Tam jsem po čase zase cítil - jo, tohle mě baví."
Je mu pětatřicet, ale končit se mu ještě nechce. "Doma mi rostou děti a vím, že jednou do té práce budu muset jít. Teď mám ale jasný cíl, chci se vrátit na dostřel stupňů vítězů. A třeba si na ně i stoupnout. A olympiáda v Soči? To by byl "jen" takový velký bonus. Ale pořád doufám, že po příští sezoně nebudu muset končit, že se ještě podívám do toho Falunu," zmínil švédské středisko, kde se v roce 2015 uskuteční mistrovství světa.
A jak bude vypadat závěr kariéry muže, který získal tři olympijské medaile, v sezoně 2007/2008 ovládl celkové pořadí Světového poháru a posbíral množství dalších úspěchů? "Už to mám v hlavě srovnané. Možná budu koukat trochu smutně, ale určitě to přežiju. Nakonec - jsou i jiné výzvy, třeba se i týkají lyžování. Jen už nebudu závodníkem," naznačil.
