Vítejte ve světě freediverů, tedy volných potápěčů, kteří bez dýchacích přístrojů a jen na jeden nádech posouvají hranice schopností lidského těla do závratných výšek. Tedy vlastně hloubek.
Jen za posledních sedm dnů padlo hned pět světových rekordů. Všechny během závodu Vertical Blue 2009, který se konal v 202 metrů hluboké propasti Dean's Blue Hole na Bahamách.
Právě tady se Angličanka Sara Campbellová jako první žena jen s ploutvemi a vlastními silami ponořila do hloubky 96 metrů a Rakušan Herbert Nitsch zase posunul svůj rekord na 120 metrů.
Vědci, kteří v 60. letech spočítali, že člověk nemůže přežít ani v padesátimetrové hloubce, se teď nestačí divit. Mořské dno už není pro suchozemce nedostižné. Vždyť současná hranice lidských možností leží až 214 metrů pod hladinou.
Proč se vlastně potápěči v době sofistikovaných dýchacích přístrojů noří do podmořského světa jen se zadrženým dechem? Co je tak táhne do extrémních hloubek?
„Je to úplně něco jiného než se potápět s lahvemi. Bez nich už se pod vodou necítíte jako návštěvník ze suchozemského světa,“ vysvětluje nejlepší český hloubkový potápěč Martin Štěpánek.
Nemusíte nutně plavat do stometrových hloubek, abyste porozuměli jeho pocitům. Stačí zhlédnout legendární film Magická hlubina z roku 1988, ve kterém se pod hladinu vydává i mladý Jean Reno. Právě kultovní snímek Luca Bessona a jeho okouzlující záběry pod hladinou k tomuto sportu přitáhly spoustu nadšenců. „Je to velmi klidný sport. Když klesám do hloubky, mám pocit, že se to hodně blíží létání,“ říká Campbellová.
Sedmatřicetiletá Angličanka žila ještě před třemi lety obyčejný život, ale pak jí učaroval svět volného potápění. Šla to „jen tak zkusit“, hned při prvním ponoru překonala britský rekord a o půl roku později už zlomila tři světové rekordy. „Někdy mám pocit, jako bych měla žábry. Nevidíte je, ale část mého těla se prostě dožaduje vody,“ říká Campbellová.
Špičkoví potápěči soutěží v pěti disciplínách, které se liší hlavně v technice, jakou se noří pod hladinu. Někteří nemají ani ploutve, jiní se nechají dolů stáhnout na speciálních „sáňkách“ a nahoru je pro změnu vytáhne nafouknutý balon.
Bezpečnější než golf a fotbal Ponor obvykle trvá zhruba tři a půl minuty, ale ti nejlepší dokážou v klidu na jeden nádech vydržet pod vodou až deset minut. „Je to hodně podobné meditaci. Člověk má prázdnou mysl, nad ničím nepřemýšlí a nechává tělo dělat to, co má naučené,“ vypráví Štěpánek.
Říká se tomu potápěcí reflex savců. Pod vodou se lidské tělo zklidňuje, tep klesá pod třicet úderů za minutu, žíly v končetinách se zužují, aby se kyslík šetřil pro životně důležité orgány, a plíce se v důsledku tlaku vody smršťují. Jako by vám na hrudníku stál slon.
Pravé dobrodružství však začíná až cestou na hladinu, kdy musí potápěč bojovat s gravitací. „Je to jako dvouapůlminutový sprint, při němž se nesmíte nadechnout,“ říká Američanka Tanya Streeterová. Právě tato fáze ponoru je na volném potápění nejriskantnější. Nanejvýš však hrozí krátkodobá ztráta vědomí. „Freediving je statisticky bezpečnější sport než golf nebo fotbal,“ směje se Štěpánek.
***
Vstříc magickým hlubinám bez kyslíkové bomby
Okouzlující sport, který bojuje s pověstí nebezpečné a riskantní kratochvíle, ale ve skutečnosti nemá s adrenalinem nic společného. Potápěči se totiž nejprve musí naučit dokonale ovládat své tělo. Bez použití kyslíkových přístrojů se noří pod hladinu, kde ti nejlepší dokážou na jeden nádech vydržet až deset minut a dosáhnout více než stometrové hloubky.
V místech, kam už se neodváží ani většina ryb, dokážou snášet obrovský tlak vody, který jim smršťuje plíce a útočí na ušní bubínky jako tisíc jehliček. Přesto by ten pocit hloubkoví potápěči za nic nevyměnili.
Konstantní váha s ploutvemi
Cílem je dosáhnout co největší hloubky jen pomocí vlastních sil. Potápěč plave se speciální ploutví.
rekordy: muži: Herbert Nitsch - 120 metrů ženy: Sara Campbellová - 96 metrů
Free Immersion
Potápěč využívá k sestupu do hlubiny i následnému výstupu lano,
po kterém ručkuje. Rekord dlouho držel Čech Martin Štěpánek. rekordy: muži: Herbert Nitsch - 109 m ženy: Natalia Molchanovová - 85 m
Konstantní váha
bez ploutví
Nejtěžší disciplina. Potápěč plave do hlubiny bez použití ploutví i závaží, jen pomocí vlastních sil. rekordy: muži: William Trubridge - 88 m ženy: Natalia Molchanovová - 60 m
Variabilní váha
Do hlubiny se potápěč veze na speciálních „sáňkách“, přičemž sestup mu urychluje závaží, které na dně odhodí. Na hladinu se musí dostat svými silami.
rekordy: muži: Carlos Coste - 140 m ženy: Tanya Streeterová - 122 m
No Limits
Nejriskantnější disciplína.
Dolů se potápěči opět vezou „sáňkami“ a nahoru se nechají vynést nafouknutým balonem. Právě tady dochází nejčastěji ke smrtelným zraněním.
rekordy: muži: Herbert Nitsch - 214 m ženy: Tanya Streeterová - 160 m
