Krčmářovi patří nyní 25. místo v celkovém pořadí Světového poháru a trenér doufá, že ve švýcarském Lenzerheide udrží ve sprintu a stíhačce pozici v elitní pětadvacítce, která mu poté zaručí i start v závěrečném hromadném závodě.
I to je důvod, proč mu nyní v neděli dopřál volno.
Už v závěru úvodního pohárového kola v Östersundu byla na Krčmářovi patrná stupňující se únava.
„Zkraje sezony jsme ještě nevěděli, co od Michala po jeho nemoci a výpadku můžeme čekat,“ popisoval Málek. „V posledním östersundském závodě bylo i podle projevu na trati vidět, že toho má opravdu dost. Poslední položku ve stíhačce tam pak neustál, protože fyzicky odcházel.“
V průběhu hochfilzenských bojů sice ještě Krčmář razil teorii, že „nejlepším tréninkem po delší pauze je závodit a zase závodit“, ale také on sám v sobotním odpoledni uznal, že nic se nemá přehánět.
„Mám za sebou cytomegalovirus a nejsem momentálně zdravotně stoprocentní. Nemá smysl, abych jel štafetu v polovičním stavu,“ pronesl za cílem sobotní stíhačky, byť tehdy ještě o jeho nedělní absenci definitivně rozhodnuto nebylo.
Odpoledne měl pak podstoupit zdravotní testy. „Sledujeme pravidelně například klidovou tepovou frekvenci. Také má přijet biochemička na odběr krve. A řídit se budeme i mými subjektivními pocity. Těch parametrů je víc,“ vypočítával.
Během odpoledne Málek a další čeští trenéři rozhodli, že jej do štafety skutečně raději nenasadí, a nominovali kvarteto Mareček, Štvrtecký, Karlík, Václavík.
V úvodní mužské štafetě v Östersundu skončili Češi (tehdy s Krčmářem a bez Karlíka) desátí.
„Je nás tu v týmu pět kluků, kteří jsme na tom fyzicky zhruba podobně. Mohou i beze mě zajet dobrou štafetu,“ přesvědčoval Krčmář.
Ve stíhačce si v sobotu polepšil ze 23. místa po sprintu na 20. místo v cíli. „Je to pořád pozice, kdy patříte k širší špičce, takže z mého pohledu jde o výsledek dejme tomu normální,“ bilancoval.
Na střelnici minul celkem čtyři terče, ale nezvykle hodně se chybovalo napříč celým startovním polem. „Celý závod byl extrémně rychlý, nervózní, neklidný. Z čehož mohly pramenit i horší střelby.“
Přesto litoval dvou chyb na své druhé ležce. „Ty jdou totiž čistě za mnou. Snažil jsem se dnes být na střelnici agresivnější a víc si povolit uzdu, ale druhou položku jsem tlačil až moc.“
