"Celková suma za dluhopisy devatenáct miliard šest set milionů, malý úvěr přes tři miliardy," vypočítával muž, který se z nejbližšího spojence stal v posledních týdnech největším nepřítelem generálního ředitele Aleše Hušáka. Zbývající část do uvedených 24 miliard pak tvoří více než miliarda pro Pentu, která se před lety podílela na přefinancování haly, a dvě stě milionů pro Security service.
REAKCE SAZKY"Částka 24 miliard za výstavbu O2 areny je nesmyslná a nelze ji v současné době určit. Platí data zveřejněná v minulosti," řekl ČTK Robert Kupka z tiskového oddělení Sazky. Loterijní firma v minulosti vyčíslovala náklady na arenu na méně než deset miliard korun. |
"Tehdy tu byly čtyři jasné podmínky, bez kterých by to nikdo neschválil," řekl šéf gymnastů. Výstavba arény se neměla dotknout příjmů sportovních svazů ze Sazky, hala měla být splácena z nové hry Keno, na výstavbě se měl podílet stát a zároveň měl být předem vyčištěný pozemek. "Nakonec byla ale splněna jen poslední podmínka," dodal.
Podle Ječmínka ale měl informace o konečné ceně haly každý člen statutárních orgánů Sazky, tedy zástupci každého z akcionářů. "Od roku 2008 je jasné, že to levnější nebude. Každý to mohl sdělit svým členům. Já to v Autoklubu udělal," tvrdí Ječmínek, o jehož odvolání bude brzy rozhodovat mimořádná valná hromada Sazky.
Podle Aleše Hušáka totiž Sazku výrazně poškodil a vlastně ji zlikvidoval, když upozornil insolvenčního správce Josefa Cupku o chystané úvěrové smlouvě s Gladiolem, která zavazovala Sazku splatit 2,5 miliardy korun během jediného roku. Napětí mezi Ječmínkem a Hušákovými stoupenci bylo koneckonců znát i při následném projevu šéfa ČSTV Pavla Kořana.
"Osobně mě mrzí, že jsem musel být svědkem této prezentace," sdělil přítomným šéf největšího akcionáře Sazky s tím, že má o číslech jiné informace. Zároveň ale řekl, že podklady, ze kterých Ječmínek vycházel, neměly být určeny pro podobnou prezentaci. "Jestli ctíme zásady fair play, tak tohle je velké faux pas," dodal Kořan.
Ječmínek se včera ve svém projevu zaměřil i na okolnosti, které vedly k vyhlášení úpadku. Na budoucí problémy Sazky prý v minulých letech upozorňovala Penta, která Sazce pomohla s přefinancováním haly, bývalý finanční ředitel společnosti Jan Prádler i náměstek ministra financí Eduard Janota.
"Jejich hlasy vyslyšeny nebyly. Naopak. S Pentou byla ukončena spolupráce a pan Prádler byl poslán do exilu," vysvětloval místopředseda představenstva. Sazka momentálně spolu s Městským soudem v Praze čeká na konec dubna, dokdy se mohou přihlásit všichni věřitelé. Až poté zasedne věřitelský výbor a bude jasné, zda soud nařídí reorganizaci dlužníkem, nebo věřiteli.
Po zpoplatnění dluhopisů se pohybují dluhy Sazky kolem deseti miliard korun. Přesné číslo ale bude známo až na konci dubna.
