S mužem, kterého kvůli jeho úspěchům i charizmatu mnozí srovnávají s Ivanem Hlinkou, jsme si povídali o tom, že chce dát příležitost mladým gólmanům, o nedostatečném financování sportu a o hokeji vůbec...
* LN Chováte se na střídačce jinak, když vedete Slavii a když reprezentační mužstvo?
Jsem sice impulzivní trenér, ale samozřejmě už vím, že nějakým skákáním se toho moc ovlivnit nedá. Národní tým je určitě jiný než Slavie. Emoce při zápasech nároďáku taky vnímám, ze střídačky si rovněž zakřičím, ale musím se už víc držet na uzdě.
* LN Vy si v průběhu zápasu onu zvláštní reprezentační atmosféru skutečně uvědomujete?
Samozřejmě. Hned jak si na střídačku stoupnu, vnímám, že je to jiné než Slavie. Národní tým je prostě celý český hokej. Jako kdybyste nepsali jen do Lidovek, ale k tomu ještě třeba do New York Times, tak stejně budete psát za Česko.
* LN Zatímco na zápasy Slavie si zpravidla oblékáte mikiny či svetry, na reprezentační duely se většinou vyšvihnete do saka. Nečiní vám tahle proměna problém?
Že bych se v saku cítil nějak dobře, to určitě ne. K reprezentaci ale tyhle věci patří a já nemám problém takhle oblečený zápas vydržet.
* LN Kdysi jste se nechal slyšet, že obdivujete trenéra Alexe Fergusona, který vede fotbalisty Manchester United již 22 let. Na mysli jste měl zřejmě jeho věrnost klubu...
Jestliže někdo vydrží trénovat jeden tým 22 let, tak to klobouk dolů. Já trénuju Slavii devět let, což také normální není. Všichni trenéři určitě vědí, o čem mluvím.
* LN Co je na devíti letech v jednom klubu nenormálního?
Když je člověk na jednom místě pouze coby trenér, stačí, aby se párkrát prohrálo a už se uvažuje o jeho vyhazovu. U mě je to ale jiné, protože jsem v klubu zainteresovaný i jako spolumajitel, trenér, manažer. Prostě tady mám skoro všechny funkce. (směje se)
* LN Jak prožíváte úspěchy či neúspěchy? Společně s hráči, anebo kdesi o samotě?
Když vyhrajeme, tak si v kabině chvíle euforie s hráči užiju, ale brzy si jdu svojí cestou a oni taky. Je to tak lepší. Když se prohraje, tak už moc do kabiny nechodím. Když ale prohrajeme a výkon byl výbornej, tak hráčům řeknu, že jsem s jejich nasazením spokojenej. Jen třeba dodám, že soupeř potrestal naše hrubé chyby nebo jsme se nechali zbytečně vylučovat.
* LN Prezident Klaus nedávno při přijetí nejslavnějších hráčů české historie povídal, že by český hokej už zase potřeboval nějaký výrazný úspěch. Co vy na to?
Mě nikdy nenapadlo, že bych se s hokejem dostal až k prezidentovi republiky. A co se týče onoho velkého úspěchu, myslím si, že třeba bronz z poslední olympiády úspěch je. Jenže my jsme si už trochu zvykli na zlaté medaile... Na druhou stranu není někdy špatné dostat se i trochu dolů. Kdybychom byli pořád nahoře, třeba tam, kde se kdysi vyhřívali Rusové, tak by nám nikdo na světě nefandil...
* LN Prostě by se hokej změnil trochu v nudu...
Pro ně jakýkoli jiný výsledek než první místo znamenal krach. Na hokeji je hezký, že úspěchy střídají i neúspěchy, s tím se každý musí vypořádat. A zaplaťpánbůh, že jde pořád jen o sport. Když se člověk podívá kolem sebe, kolik jen vidí neštěstí, nemocí...
* LN Už vám v hlavě klíčí sestava pro mistrovství světa ve Švýcarsku?
Když jsme při návratu z Karjaly čekali v Helsinkách na letadlo, už jsem si na papíru připravoval sestavu na předvánoční turnaj v Rusku. Nerad něco odkládám. Národní mužstvo se musí skládat z hráčů, kteří k sobě pasují. není možné vybrat třeba devět nejlepších hokejistů podle kanadského bodování, o tom už hokej není. Chci do hry zapojit i mladé hráče a nemusíme si nic namlouvat, je nutné vychovat i brankáře. Máme sice doma dobré gólmany, ale musí dostat příležitost v konfrontaci s mezinárodním hokejem.
* LN Už máte některé adepty vyhlédnuté?
Mensator i Kopřiva vypadali ve Finsku velice slušně. Dobře chytá i Hübl, máme mladého Vošvrdu, Furcha, Novotného... Aby tihle kluci výkonnostně rostli, musí dostávat příležitost.
* LN Není ale trochu riskantní postavit na mistrovství světa do branky mladíky?
Jistě, je to risk, ale opakuji, hokej je jen sport. A jak říkal Ivan Hlinka, hlavně se z něj nesmíme po.... A navíc, jednou přece mladé gólmany do branky musíme postavit. Když to neuděláme, najednou zjistíme, že Mensatorovi je třeba už 35 let. Třeba teď chci vzít do Ruska mladého Saláka, který chytá ve finském Turku velice dobře, a také Kopřivu.
* LN V posledních letech se stalo tradicí, že trenéři české reprezentace vyrazí za Atlantik, aby zjistili, v jaké formě se potenciální ovečky pro národní tým nacházejí. Kdy odletíte?
Já tam letět nechci. V NHL máme hráče, které skutečně vidět nemusím. Proč bych měl chodit na Tomáše Kaberleho, Patrika Eliáše, nebo třeba Martina Havláta? Jsou to hokejisté světové třídy. Když budou chtít jet na mistrovství světa, pro nás to bude dobrá zpráva.
* LN Hodláte sestavu pro mistrovství světa stavět na jádru hráčů z Evropy, anebo opět z NHL?
Nechci dopředu říkat, jak to všechno bude, aby po sezoně někdo neříkal, hele, on ten Růžička povídal tohle a tohle. Když ale někdo pojede na všechny čtyři turnaje Euro Hockey Tour, tak se k němu před šampionátem nemůžu otočit zády.
* LN Je takřka jisté, že reprezentaci povedete i na olympijských hrách ve Vancouveru. Nicméně, myslíte si, že by trenér, který není NHL protřelý, neměl řekněme jistý hendikep?
Tohle bych nechtěl hodnotit. Ale samozřejmě, že trenér výhodu má, když NHL sám prošel. Zároveň ale nechci tvrdit, že když někdo hrál slušně hokej, že musí být skvělý trenér. Znám i dost českých trenérů, kteří neměli nijak zvlášť dlouhou kariéru a své práci dávají maximum. Strašně mě v této souvislosti překvapuje třeba Pepa Jandač, z něhož se stal vynikající trenér. Plno podobných případů bychom našli ale určitě i ve fotbale,
* LN V čem vám vaše zkušenost z NHL nejvíc pomohla?
Poznal jsem, jak v klubu všechno funguje. Když jsem začal trénovat a věnovat se práci manažera, vždycky jsem chtěl, aby se hráči starali hlavně o hokej a všechno klapalo. Když to neklape, trochu řádím, protože chci, aby hráči byli připraveni na trénink a nemuseli řešit, jestli mají třeba utržený nejt.
* LN Nezdá se vám, že sláva českého hokeje v NHL uvadá?
Hráči narození začátkem 70. let něco dokázali, ale už svoje roky mají. Je ale moc dobře, že v extralize hraje třeba Patýz (Patera), Alby Reichel, Procházka, Růča, Šlégr, Pepa Beránek a další. Na druhou stranu tihle hráči byli vychovaní v jiné době. Jistě, tahle doba je pro lidi super, každý už může v klidu vycestovat a nečeká ve frontě na banány a pomeranče. Jenže na druhou stranu sport potřebuje peníze a mně se zdá, že ti nahoře na to trochu zapomínají. A když se dozvím, že vláda chce z hokejistů udělat zaměstnance, tak se musím smát. Na nějakého hráče třeba zakřičím a on mi pak oznámí, že za dva měsíce podle zákoníku práce končí a jde hrát za jiný klub. To je přece totální nesmysl. Navíc, hokejisté mají životnost asi tak 15 let a co pak budou dělat? Vždyť nic jiného než hokej neumějí. Společnost by měla mít přece zájem, aby v době, kdy baví lidi, vydělali peníze. Nebo že by se o ně, až skončí, postaral stát? O tom teda pochybuju.
* LN Mluvil jste o tom, že hokejisté z Nagana, a tedy i vy, vyrůstali v trochu jiné době. Jak jste to přesně myslel?
Tak především je jasné, že dostat se do NHL je složitý pořád. Chtěl jsem třeba říct, že děti dnešní doby se často místo sportu věnují třeba play stationům, internetu, telefonům. A s celou rodinou se možná i dívají na televizní pořady o tom, kdo a jak má hubnout. Když koukám na tu ženskou, jak všem vyhazuje jídlo z lednice, tak se fakt směju. Když budu sportovat, tak si pak taky něco můžu dát k jídlu a když se hejbat nebudu, tak budu stejně tlustej. Do sportu od státu rozhodně nejde tolik peněž, kolik by mělo.
* LN Do reprezentace se vrací Jaromír Jágr. Jaká bude jeho role v týmu? Opět spasitelská?
Jarda je obrovsky zkušený, něčím si už v životě prošel a jeho role v mužstvu zůstane samozřejmě velká. Mně se třeba hrozně líbilo, že takový hráč, který pro český hokej udělal snad vůbec nejvíc ze všech hokejistů, přišel a řekl, že pokud bude zdravej, že by chtěl za národní tým hrát. To byla dobrá zpráva pro celý český hokej. Mně se na něm taky líbí, že zůstal stejný a je s ním pořád sranda. Jen je už určitě vyzrálejší a zkušenější než v 22 letech.
* LN Tvrdí se o vás, že dodržujete takřka vzornou životosprávu, že prý vůbec nepijete alkohol. Je to pravda?
Snažím se hodně spát, alkohol skutečně nepiju a nekouřím. Tedy kromě doutníků, které si jednou za čas zapálím. Alkohol mě vůbec nechutná, tak proč si zvykat na něco, na co nemám chuť?
* LN Na hokejisty Sparty a Slavie fandové všude pořvávají cosi o nenáviděných Pražácích. Vy jste se sice narodil v Mostě, ale občas si to slíznete také. Vadí vám to?
Pražák sice nejsem, ale protože už jsem ve Slavii patnáct let, tak ze mě takovej malinkej Pražák už asi je (směje se). Pokud se ale na hokeji jen křičí, tak je to dobrý a patří to k atmosféře na stadionech. Všichni sice na Prahu nadávají, ale když si chtějí něco koupit, tak vyrazí do hlavního města, anebo když něco shánějí, tak často také zamíří právě do Prahy. V hokeji ale mají tyhle věci, proti fotbalu, ještě úroveň.
* LN Nedávno se psalo o bývalém reprezentantovi Kolníkovi, který na spoluhráče, a tedy i na vás, za bývalého režimu údajně donášel vojenské kontrarozvědce. Nebál jste se tehdy, že budete mít problém, když jste se v Kanadě kupříkladu setkal s „emigrantem“ Petrem Svobodou?
Já jsem to neřešil. S Petrem jsem v mládí hrál hokej, vyrůstali jsme spolu, tak nevím, proč bych s ním nemohl jít na kafe. Já jsem chtěl do NHL vždycky jít, ale jedině za předpokladu, že se budu moci vrátit. Nikdy bych z téhle republiky neodešel. Mám tu rodiče, jsem tu spokojenej. A když někam s hokejem přijedeme, tak jsem na to hrdej.
* LN Na co jste hrdý?
Politika mě tedy opravdu nezajímá... Jsem hrdej na náš hokej a vůbec na český sport. Vždyť jsme dobrý skoro ve všem. Jen si vemte Katku Neumannovou, tenisty, oštěpaře Honzu Železného a teď Barboru Špotákovou. To je krása.
* LN O Češích se říká, že bývalý režim notně poznamenal jejich sebevědomí. Vnímáte tenhle fakt?
Tak tomu skutečně je a trochu mi to vždycky vadilo. Na druhou stranu, když je někdo zase velký suverén, tak to není nikdy dobrý, to nemám rád. Člověk musí mít v sobě i jistou pokoru.
* LN Když vás tak posloucháme, zdá se nám, že slyšíme Hlinku.
(usměje se) Víte, když jsme někdy přijeli do Ameriky, tak nikdo nevěděl, kde Česká republika je a pletli si nás se Slovinskem. To jsem byl vždycky na mrtvici. Američani si myslí, že jsou nejlepší, nejchytřejší a všechno umí. Pak si ale třeba jdete zahrát s Američanem tenis a on vám dopředu vykládá, jak to hraje výborně. My naopak spíše povídáme, že to jako moc neumíme. Což si myslím, že je ale lepší než si věřit až moc, a pak dostat na prdel 6:1, 6:2...
