Bauer sice zmíněné úvaze naslouchá s lehkým úsměvem, ale vzápětí pokývá hlavou. "No, nemoci a zdravotní problémy asi člověku nikdy moc nepřidají, ale pravdou také je, že svým způsobem někdy skutečně mohou asi i pomoci..." A přidá příklad.
"Třeba teď nedávno před Vánocemi jsem nebyl úplně fit, a tak jsem zůstal doma s rodinou. Svátky jsem si náramně užil, pročistil si hlavu a na Tour de Ski jsem pak vyhrál. Málokdo se mnou po těch zdravotních patáliích počítal a mně se tam dařilo.
Chorobopis nejlepšího českého lyžařeNáchylné průdušky. Bauerovi nesvědčí silné mrazy. Když v nich závodí, riziko onemocnění se vždy výrazně zvyšuje. Exematik, astmatik, alergik. Všechny zmíněné potíže Bauerovi velmi často znepříjemňují vrcholové sportování. I proto začal úzce spolupracovat i s doktorem Koblížkem z plicního oddělení nemocnice v Hradci Králové, "Extrémním sportováním se moje problémy občas zvýrazní, takže je důležité být pod pravidelnou kontrolou," říká Bauer. |
"Spolupracuju s ním už od jeho juniorských let a pacient byl vždy dost komplikovaný. Lukáš je totiž astmatik, alergik a těžký exematik." Koldovský dokonce přiznal, že nepředpokládal, že Bauer vydrží závodně lyžovat až do svých současných 32 let. A už vůbec ne na tak mimořádné úrovni.
"Doopravdy jsem si myslel, že jeho kariéra kvůli jeho zdravotním potížím skončí dříve." Kde tedy hledat důvody, že Bauer navzdory nekonečným a vleklým trablům stále lyžuje?
"Lukáš je velmi pečlivý, někdy až pedantický člověk," pokračoval Koldovský. "Určité úkoly plní perfektně, hodně o všem přemýšlí i spekuluje. Připouštím, že k mé určité nelibosti se někdy snažil do mé práce i lehce zasahovat, ale v zásadě je velmi dobrý pacient. Jeho problémy ho v přípravě sice trochu brzdí, ale ono to asi občas není úplně na škodu."
Bauerův zdravotní stav už nikdy nebude výstavní, ale pacient může mnohé učinit pro to, aby potížím nekráčel přímo v ústrety. "Už několik let se třeba otužuju," říká Bauer. "Tedy ne tak, že bych v minus pěti chodil v triku s krátkým rukávem, ale každé ráno a někdy i přes den se sprchuju studenou vodou."
Apak zvesela dodá: "To víte, pořád se zdražuje energie, tak aspoň ušetříme, když nepouštím teplou vodu." Především v letošní olympijské sezoně se snaží, pokud to jde, vyhýbat místům, kde se pohybuje hodně lidí.
"Třeba do kina přes zimu se ženou vůbec nechodíme, užijeme si ho až v létě. Určité opatření, abych minimalizoval hrozbu onemocnění sice dělat můžu, ale když potkáte někoho se silnou virózou, tak holt máte smůlu. Onemocnět může každý člověk, tahle věc už zkrátka patří nejen ke sportu, ale i k životu."
BAUER PŘEDPOVĚĎ POČASÍ NESLEDUJENa olympijské hry ve Vancouveru se žene z Pacifiku fronta a na horách má buď vydatně sněžit, nebo pršet. Běžec na lyžích Lukáš Bauer ale předpověď počasí nesleduje a v tréninku má dojem, že jezdí jako doma na jaře. "Předzvěsti, že tady bude počasí divoké, byly dávno dopředu," řekl dnes Bauer novinářům po tréninku. Nedělá si tak těžkou hlavu z toho, že mu z jedné strany někdo říká, že má napadnout 70 centimetrů sněhu, a z druhé se k němu doneslo, že spíš čtyřicet čísel vody. "Mně to zatím připomíná jaro. Začínáme trénink na ledu a končíme v totální břečce. Jasné je, že to nebude nic jednoduchého ani pro servismany," řekl běžec. Poprvé se na start postaví v pondělí, kdy je na pořadu volná patnáctka. Při úterním kontrolním závodu české reprezentace se mu nedařilo, měl dojem, že nemůže dostat nohy do potřebné frekvence, ale měnit kvůli tomu přípravu nebude. "Najedeme normálně na závodní rytmus - volno, dva dny tréninku, volno a závod," řekl Bauer. "Teď to chce lehounce zatrénovat a k tomu akorát odpočinout," dodal.
Při tréninku si dopředu nestanovoval taktiku, v jakém místě bude dobré zabrat, kde si naopak odpočinout. Postupně jen lehce změnil názor, že tratě nejsou nejlehčí. "Jsou trochu těžší, než to vypadalo. Prověří každého, ale mně přebývají rovinaté pasáže," podotkl. Docela se mu líbí, že na rozdíl od většiny současných okruhů se ve Vancouveru stopy vracejí z luk do lesů. "Člověk má pocit rychlosti, který třeba na pláni v Liberci nebyl," řekl, ale dodal, že by tratě mohly být širší. Obavy měl ze sjezdů, na jejichž konci jsou v zatáčkách ledové plotny. "Nebo val, o kterém nevíte, jestli vás nevyhodí." Vedle magie jeho šťastné dvanáctky Bauer věří i v tradici podepisování tréninkového čísla. Vpředu tak má od Květoslava Žalčíka napsáno Lucky boy a vzadu se mu podepsali všichni servismani. "To je od Liberce. Chtěl jsem, ať se mi tam Žáha (Žalčík) podepíše na číslo. On napsal Lucky boy a od té doby to držím," řekl Bauer. Na bok si navíc napsal jména dětí Matyáše a Anety a manželky Kateřiny. "Snažil jsem se obkreslit jejich výtvory," vysvětloval kostrbaté písmo. Olympijskou vesnici ve Whistleru přirovnal k té v Naganu 1998, přičemž nejlepší podle něj byla o čtyři roky později v Salt Lake City. "Jídelna je naprosto super, dostačující," pochválil Bauer. Ve volném času využívá internet na pokoji. Párkrát si zašel do místnosti s hrami a exceloval na simulátoru skoku na lyžích. "Pořád se mi pak nutil do nominace," řekl kouč skokanů David Jiroutek. Bauer ale jeho nabídku, aby si zkusil opravdovou odrazovou desku, odmítl. A do herny už běžec také moc nechodí. "Přišlo mi, že mě to neláká. Možná s tím má souvislost, že malinko straší blížící se závod," uvedl. |
