Sobota 24. února 2024, svátek má Matěj
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Nový šéftrenér atletů Tomáš Dvořák: Jsem týmový hráč

Sport

  21:05
PRAHA - Tohle že je bývalý světový rekordman a trojnásobný mistr světa v desetiboji? Sedmatřicetiletý Tomáš Dvořák, který byl včera jmenován předsednictvem Českého atletického svazu reprezentačním šéftrenérem namísto odstupujícího Václava Fišera, začal své první vystoupení v nové roli nadmíru skromně.

Tomáš Dvořák. foto: ČTK

"Nebývám nervózní, ale teď jsem. Nemyslím, že bych byl funkcionářský typ. Při atletice jsem nikdy nemluvil, a když, tak o tom, co už proběhlo. Ještě nikdy jsem nehovořil o budoucnosti," vysvětlil tichým hlasem atlet tělem i duší a také otec tří dcer.

Kdy a kdo vás v této věci poprvé oslovil?
Před osmi měsíci to byli předseda atletického svazu Libor Varhaník s Vaškem Fišerem. Hodně mě to překvapilo, takovou nabídku jsem nečekal a taky jsem ty dotazy úspěšně odrážel. Jenže jak se jejich četnost zvyšovala, musel jsem se tím začít zabývat, a během července jsem definitivně podlehl. Důležité bylo, že mě podpořila manželka, protože to asi bude časově náročné. Doufám, že to Gábině vydrží.

Prozradíte možná i jiné důvody, proč jste tak dlouho odolával?
Nebyl jsem si jistý, jestli jsem na tuto roli dostatečně fundovaný a zralý, přece jen jsem trenérský zobák. Ale atletice se věnuji od devíti let, něco už o ní vím, takže věřím, že za podpory dalších činovníků pohneme s naší atletikou dopředu. Ostatně, už jsem se setkal s příznivými ohlasy – doufám, že to vydrží i těmto lidem.

Máte hodně aktivit, ale práce šéftrenéra bude časově náročná. Jak to budete řešit?
Utlumit budu muset třeba spolukomentování atletických soutěží v televizi, což mě docela mrzí, protože se mi ta práce líbila. Uvidíme, jestli pro ni ještě někdy najdu prostor. Otcem Kateřiny, Barbory a Terezky však budu nadále na plný úvazek. (smích)

Role šéftrenéra je však spíš o manažerské činnosti. Jste na to připravený?
Jistě, ale nebojím se a vím, že se budu muset učit. Ale můj předchůdce Vašek Fišer mi nabídl pomoc a já toho rád využiju. Sám dobře ví, že před šestnácti lety nastopoval do téhle role s nepoměrně většími zkušenostmi, než mám teď já.

Na představení vaší koncepce je možná ještě příliš brzy, ale přece jen – mohl byste ji alespoň nastínit?
Rád bych se vrátil k centrální přípravě a pořádání centrálních tréninkových táborů, i když k tomu bude nejdřív potřeba přesvědčit samotné atlety. Řada akcí je dnes týmová, vzniklo třeba mistrovství Evropy družstev. Já jsem týmový hráč a rád bych to vštípil ostatním. U mladých atletů už to funguje, ti si navzájem fandí.

V Dukle působíte jako trenér patnáctičlenné skupiny mladých vícebojařů. Změní se něco v tomto pohledu?
S trénováním skupiny na Julisce přestat nemíním. Výhodou je, že mám ve skupině školáky. Ti trénují odpoledne, tedy po pracovní době šéftrenéra. Ale hlavní trenér atletů Dukly Radek Skoumal se mi snaží pomoci a bude mi pomáhat také tyčkař Štěpán Janáček, který je na sklonku kariéry a do trenéřiny má chuť.

Desetibojařskou kariéru jste ukončil na loňském mistrovství republiky vícebojařů v Houšťce. Jan Železný si koncem září zahází oštěpem na mítinku v Domažlicích – vás něco podobného neláká?
Měl jsem trošku představu, že bych si malinko zazávodil ještě letos, ale nedošlo na to. Hlava by chtěla pořád, ale tělo je naštěstí tak mazaný, že řekne samo - dost! Teď jsem se navíc zaměstnal tak, že už prostor nejspíš nebude.