„Abyste vyhráli, musíte mít dobré nohy a štěstí. Já měl obojí,“ prohlásil za cílem vítěz Pekla severu.
Dobře si uvědomoval, že stačilo málo, a triumf by mu proklouzl mezi prsty.
Na čtvrtém sektoru od cíle, ikonickém Carrefour de l’Arbre, se posouval na čelo skupiny, když se nešťastně opřel o Johna Degenkolba (DSM). Němec kontakt neustál a skončil na zemi mezi diváky.
Záhy nastoupil van der Poelův úhlavní rival Wout van Aert (Jumbo-Visma) a získával metr za metrem. Jak se k němu van der Poel snažil dotáhnout, Belgičanovi se začala vytrácet energie z jízdy. Defekt zadního kola. Na tom nejhorším možném místě.
Ale nejlepším možném pro van der Poela. Dojel zpomalujícího van Aerta, na nic se neohlížel a uháněl dál. Nikdo z dalších favoritů, kteří se až do té chvíle hvězdného dua drželi, nebyl v dohledu.
Do cíle zbývalo patnáct kilometrů, a bylo rozhodnuto.
Van der Poel se vítězstvím na velodromu v Roubaix stal osmým Nizozemcem, který slavil na legendárním závodě prvenství. A to v historicky nejrychlejším ročníku. Přes 256 kilometrů zvládl v ohromující průměrné rychlosti 46,8 km/h!
Mathieu van der Poel vítězí v závodě Paříž-Roubaix.
Jeho tým k roli favorita od začátku přistupoval zodpovědně, tvořil závod a odváděl pro van der Poela spoustu práce. Nechyběli u žádného z rozhodujících momentů, podařilo se jim vyvarovat všem nepříjemnostem a pádům.
Když více než sto kilometrů před cílem jezdci Jumbo-Visma roztrhali peloton, dostal se van der Poel do čelní skupiny ve společnosti dvou týmových kolegů a z této početní výhody po zbytek závodu těžil. Neznamená to ale, že by se vezl na chvostu a nechal dřít své spolujezdce. Několikrát útočil a snažil se své soupeře překvapit. I když ani jeden z jeho nástupů nevyšel, bylo jasné, že se na kostkách cítí sebevědomě a nebojácně.
„Prožil jsem jeden z nejlepších dnů na kole. Cítil jsem se opravdu silně,“ potvrdil v cíli. „Myslím, že tohle je má nejlepší klasikářská sezona vůbec a ukončit ji takovým způsobem je úžasné,“ pochvaloval si.
Mathieu Van Der Poel na tratí závodu Paříž - Roubaix.
Ke spokojenosti jeho týmu přispěl i Jasper Philipsen, který se v neděli ukázal jako klíčový muž pro van der Poela. Udržel se s ním až do rozhodujícího momentu na čtvrtém sektoru, a po té se dokázal zachytit van Aerta, který se ještě na posledních kilometrech snažil Nizozemci přiblížit. Philipsen mu ale visel na zadním kole a na velodromu v Roubaix van Aerta přespurtoval.
Alpecin tak slaví první a druhé místo, zatímco zklamanému van Aertovi opět jednou triumf na jarní klasice unikl.
Z českých cyklistů se umístil nejlépe Mathias Vacek (Trek-Segafredo), který do cíle dorazil na 67. místě. Zdeněk Štybar (Jayco Alula), který v minulosti dojel v Roubaix dvakrát na druhém místě, tentokrát finišoval jako 79. Mladík Pavel Bittner (DSM) závod nedokončil.
Jak se vše odehrálo
O Velikonoční neděli, kdy křesťané slaví nejdůležitější svátek v roce, zažili cyklističtí fanoušci vlastní svátek jarní části sezony. Krátce před půl dvanáctou se z města Compiègne vydali cyklisté na 256,6 kilometrů dlouhou pouť směrem k Roubaix na hranicích s Belgií.
⏱ The riders have covered 51.5 km during the 1st hour of the race. ♂️
⏱ Les coureurs ont parcouru 51,5 kilomètres durant la 1ère heure de course. ♂️
#ParisRoubaix https://t.co/eMByyqVk4w
Podobně jako před týdnem na Flandrech i tentokrát trvalo dlouho, než se vytvořil únik dne. Osmdesát kilometrů jel peloton naplno, nástup střídal nástup, ale až Jonasi Kochovi (Bora-Hansgrohe), Sjördu Baxovi (UAE), Jurimu Hollmannovi (Movistar) a Dereku Geeovi (Israel-Premier Tech) se podařilo vytvořit náskok na hlavní pole.
K čelní čtveřici se pokoušel dostat ještě Mathias Vacek, peloton ale mladému Čechovi cestu do úniku nepovolil.
Za malou chvíli se závod dostal na první pavé sektory dne, a kostky začaly hned vyřazovat některé z favoritů. Na Troisvilles à Inchy se na konec pelotonu propadl lídr Quick-Stepu Kasper Asgren. Na Viesly à Quiévy pak skončil na zemi Peter Sagan (TotalEnergies)a po bolestivém pádu se musel s Peklem severu rozloučit odstoupením.
I další naděje Quick-Stepu Florian Sénéchal se víc potýkal s technickými problémy, než aby tvořil závod na čele pelotonu. Belgická stáj tak ani na Paříž-Roubaix neprolomila smůlu, která jinak vyhlášený klasikářský tým toto jaro provází.
Momentka ze závodu Paříž - Roubaix.
Po devíti nervózních sektorech hlavní pole zpomalilo, náskok vedoucí čtyřky začal růst a z pelotonu vystřelilo dalších pět závodníků, kteří pokračovali osamoceně, a závod se zdál stabilizovaný.
Jenže hned na následujícím úseku číslo dvacet Haveluy à Waller peloton svou aktivitou roztrhal tým Jumbo-Visma s van Aertem v čele. Do cíle zbývalo sto čtyři kilometrů a diváci viděli rozhodující moment závodu.
Van Aerta a jeho týmového parťáka Christopha Laporta se zachytili pouze van der Poel, Degenkolb a Stefan Küng (FDJ).
Van Aertova skupinka se rychle přibližovala čelu závodu a také obávanému sektoru v Arenberském lese. Ten tradičně rozmetal peloton pády a technickými problémy, které hrubé kostky způsobily. Ze hry vyřadil devatenáctý úsek Asgrena i Dylana van Baarleho (Jumbo-Visma), vítěze loňského ročníku.
ARENBERG
#ParisRoubaix https://t.co/bKRLfdQxwY
Arenberg připravil o pomocníka i van Aerta, Laporte musel měnit zadní kolo kvůli defektu, lídr Jumba tak zůstal sám ve skupině, ke které se podařilo dojet ještě Madsi Pedersenovi (Trek-Segafredo), Filipu Gannovi (Ineos) a Philipsenovi s Vermeerschem z Alpecinu. I když se Laporte společně s Nathanem van Hooydonckem snažili ke svému lídrovi van Aertovi dotáhnout, jejich snaha byla marná.
Padesát kilometrů před cílem van der Poel poprvé nastoupil, zbylí favorité se ale nenechali zaskočit. Zkusil to po třech kilometrech znovu, opět ale nebyl úspěšný. Na sektoru číslo devět se ještě jednou pokusil překvapit soupeře, ani tentokrát se mu to však nepodařilo. Ve skupině favoritů tak zavládl zhruba na dvacet kilometrů klid, během kterého si mohli její členové srovnat myšlenky.
25km
Who will master the Hell of the North?
Qui domptera l'Enfer du Nord ?
#ParisRoubaix https://t.co/0bPvjKr1bN
Bylo totiž jasné, že vítězem se stane jeden z nich. Laporte s van Hooydonckem ztráceli přes veškeré úsilí stále minutu a to, co zbylo z pelotonu, ještě víc. Nikdo další už do boje o první místo zasáhnout nemohl.
Dlouho vypadal skvěle Degenkolb. Vítěz ročníku 2015 si počínal zkušeně, neplýtval energií, ale zároveň byl u každého důležitého momentu. Jenže pak přišla nešťastná kolize s van der Poelem a nadějím byl konec.
Na triumf jistě pomýšleli i Pedersen s Gannou, kterým se dařilo držet krok s van der Poelem i van Aertem, u rozhodujícího momentu na Carrefour de l’Arbre ale chyběli, a v posledních kilometrech jim na van Aerta s Philipsenem už chyběli síly.
„Kdyby nebylo toho defektu, asi bychom s van Aertem bojovali o vítězství na velodromu,“ přiznal van der Poel, jak mu smůla rivala v závěru závodu pomohla k oslavám triumfu.
Smůla mu ale Roubaix nevyhrála. Vyhrál ji svou pohotovostí, aktivitou a skvělou formou.
