Dvaceti třem čínským plavcům našli před poslední letní olympiádou v Tokiu v těle zakázanou látku.
Že jste o tom dosud neslyšeli?
To proto, že Světová antidopingová agentura (WADA) celou záležitost ještě před Tokiem odložila a hříšníky nechala bez sankcí na olympiádě závodit. Třicetičlenná výprava plavců pak získala v Japonsku šest medailí, z toho tři zlaté.
Na situaci upozornil v předchozích dnech americký deník The New York Times společně s německou televizí ARD. Podle jejich zjištění byla v těle čínských sportovců nalezena látka trimetazidin, tedy ta samá jako u Valijevové před olympiádou v Pekingu.
Jenže zatímco krasobruslařce po vyšetřování WADA udělila Mezinárodní sportovní arbitráž CAS čtyřletý zákaz činnosti a ruskému týmu zpětně odebrala zlaté medaile, čínští plavci nejen že nedostali stopku, ale ani je kvůli zakázané látce nikdo neprošetřoval.
WADA totiž v případě plavců přijala vysvětlení Čínské antidopingové agentury, podle které k pozitivním testům došlo neúmyslnou kontaminací. Stopy trimetazidinu, který je součástí léků na srdce, byly údajně nalezeny v kořenkách a dalším kuchyňském vybavení v hotelu, ve kterém měl čínský tým v lednu 2021 soustředění.
Tou dobou ještě platily koronavirové restrikce, zástupci WADA se proto nemohli do Číny vypravit a případ sami prošetřit. Spolehli se tak na vyšetřování čínské strany. A vysvětlení s kořenkami vzali za své.
„Tehdy jsme neměli žádný spolehlivý způsob, jak teorii o kontaminaci vyvrátit,“ vysvětloval Ross Wenzel, prokurátor WADA.
Dnes by prý ale rozhodl stejně. „Po revizi dokumentace si agentura pevně stojí za výsledky vědeckého vyšetřování a právními rozhodnutími,“ stojí v tiskovém prohlášení.
Podle WADA neexistují žádné podklady, na jejichž základě by mohla rozhodnutí Čínské antidopingové agentury zpochybnit.
Sun Jang z Číny se raduje z olympijského triumfu na trati 400 metrů volně.
Zřejmé selhání
„Je to tragédie pro všechny čisté sportovce,“ zhodnotil situaci předseda Americké antidopingové agentury (USADA) Travis Tygart v rozhovoru pro Reuters.
„Zjištění, že WADA společně s Čínskou antidopingovou agenturou zametla pozitivní testy pod koberec, je zničující,“ uvedl ještě předtím na X. „Všichni, kdo si ušpinili ruce při pohřbívání pozitivních testů, musí být dohnáni k zodpovědnosti.“
WADA na Tygartova slova reagovala rozčílenou obhajobou svého rozhodnutí a pohrozila mu žalobou. „Tu bych popravdě uvítal. Bylo by zábavné dostat se k mailům, ve kterých proběhla domluva nedodržovat pravidla a celou záležitost přikrýt,“ reagoval pro Reuters.
V úterý pak USADA jeho jménem vyzvala ke krokům, které by ujistily svět o nezávislosti a zodpovědnosti antidopingového systému po jeho „zřejmém selhání“.
Call for Independent Prosecutor and Overhaul of WADA
https://t.co/gxlfHagJbm https://t.co/RPBaCCpOkM
Odhalený doping čínských plavců budí ve světě rozruch také proto, že k takové situaci nedochází zdaleka poprvé.
Zatímco ještě v roce 1986 si Čína ze světového šampionátu odvezla sedm medailí, v roce 1991 to bylo 13 a o tři roky později už 28. Zároveň se počet čínských plavců v popředí světového žebříčku více než ztrojnásobil. A to byl i na tak lidnatou zemi jako Čína podezřele velký progres.
Mezi lety 1990 a 1998 odhalily testy doping u 28 plavců, skandál ale nastal až při světovém šampionátu v Perthu, když se při rutinní kontrole zavazadla našel u reprezentantky Jüan Jüan dostatek růstového hormonu pro celou národní výpravu.
Dva miliony dolarů navíc
Otazník nad důvěryhodností čínského plavání se opět vznesl po šestnácti letech, když v listopadu 2014 oznámila čínská média pozitivní test na trimetazidin u olympijského vítěze z Londýna Suna Janga. Jenže i tentokrát měla celá věc háček.
Jang měl mít látku v těle při národním šampionátu v květnu, následně absolvovat tříměsíční zákaz činnosti, a až po jeho uplynutí o celé věci informovala čínská strana média. Jang tak nepřišel o žádný z velkých mezinárodních závodů a zároveň se vyhnul mezinárodnímu vyšetřování.
Čínský plavec Sun Jang slaví na šampionátu v Kwangdžu své čtvrté zlato na 400 metrů volný způsob na mistrovství světa.
Kontroverzní habán zaplnil novinové strany znovu před šesti lety, když kladivem rozmlátil krevní vzorky, které mu předtím odebrali nezávislí komisaři. Za vážné porušení antidopingových pravidel mu hrozil doživotní zákaz činnosti, nakonec si vyslechl od CAS v únoru 2020 osmiletý trest.
Právě přísným postupem v Jangově kauze se nyní WADA ohrazuje proti nařčením, že šla v případě 23 plavců před tokijskou olympiádou čínské straně na ruku. Ale už nedodala, že Čína v posledních letech poslala WADA téměř o dva miliony dolarů víc, než co jsou povinné členské poplatky pro stát.
Dobročinnost, nebo dobře promyšlený vklad?
Z třiceti plavců, kteří se zúčastnili olympiády v Tokiu, má už nyní zajištěné místo v Paříži jedenáct. Přes kritiku veřejnosti se ale zatím nezdá, že by WADA chtěla pozitivně testované sportovce zpětně nebo dodatečně prošetřovat.
A to vrhá na poslední i nadcházející hry nepříjemný stín.
