Ač se svým výkonem nebyl dvakrát spokojený, přemohl Švýcara Laaksonena 4:6, 7:5, 6:3, 6:4.
„Každý vyhraný zápas na grandslamu je dar. A já tu včetně kvalifikace posbíral už čtyři. Co víc bych si mohl přát?“ pravil chlapík, který se před pěti lety stal wimbledonskou superstar, když v senzačním mači porazil Rafaela Nadala.
V září 2014 se pak vznesl až na 26. místo světového žebříčku. Když se dostal do ráže, byl nebezpečný pro jakéhokoliv soka.
Jenže v poslední době zabředl do bezútěšné mizérie. Stíhala ho zranění (břišní sval, achilovka), hroutil se mu osobní život. V pořadí ATP se jeho jméno ztratilo až na současné číslo 214.
Táhne mu na dvaatřicet. V této sezoně objížděl hlavně challengery. Od loňského září neporazil soupeře z Top 100. Až ve Wimbledonu, kde se v minulosti po triumfu nad Nadalem na pár dní ocitl v sedmém nebi, opět nachází stezku z temnot, byť poněkud křivolakou.
Co nevidět se patrně rozvede s moderátorkou Michaelou Ochotskou. „Čekáme na termín,“ říká. „Jen nevím, jak často uvidím synka, záleží na exmanželce, která dost často mění názor.“
S Ochotskou prý při pobytu v Londýně přerušil veškerý kontakt, aby se mohl soustředit na svou misi, na záchranu kariéry mířící na sportovní vrakoviště.
Minulý týden se protloukl kvalifikací v Roehamptonu, v pondělí v All England Clubu vyřadil Laaksonena, ve středu nastoupí proti Müllerovi z Lucemburska.
Podporuje ho nová partnerka Petra Kubinová, bývalá tenistka. A Daniel Hejret, specialista na fyzičku.
S jejich přispěním pookřál. Je mu veseleji u srdce i po těle. Upravil stravu, shodil pár kilo, aby šetřil poškozenou kyčel. „Je mi úplně jedno, kde jsem na žebříčku,“ tvrdí skoro dvoumetrový svéráz. „Vím, že patřím přinejmenším do stovky. A mám velkou chuť se do ní zase vrátit. Věřím, že mi v tom Wimbledon pomůže.“
