Proslavil se jako DJ a na lyže se poprvé postavil teprve před šesti lety. Teď bude Benjamin Alexander prvním jamajským lyžařem na olympiádě.
V závěru srpna 2015 se dvaatřicetiletý vyhlášený diskžokej Benjamin Alexander tradičně vydal hrát do americké Nevady na festival Burning Man. Potkal se tam se svými kamarády a spolu se pak vydali na výlet do Kanady. Alexandera ohromila zdejší krajina, a přestože nikdy předtím nelyžoval a ani to neměl v plánu, rozhodl se, že to chce brzy zkusit.
Jamajčan Benjamin Alexander touží prorazit ve sjezdovém lyžování.
O pár měsíců k tomu britský rodák, který má jamajského otce, dostal příležitost, když byl pozván jako DJ na párty do známého střediska ve Whistleru. „Prostě jsem si vybral jednu zelenou sjezdovku a jezdil jsem ji pořád dokola,“ popisuje své začátky. „Když jsem ji jel poprvé, myslím, že jsem spadl tak sedmadvacetkrát. Řekl jsem si: Skvěle, to je moje základní úroveň, uvidíme, jestli se mi to podaří zlepšit. A na na konci dne jsem během jedné jízdy spadl asi už jen sedmkrát. To byl pro mě pokrok.“
Stejně bral i svou novou zálibu. „Jít kousek po kousku a snažit se zlepšovat každým dnem.“
Konec párty i holek
Rodák z Wellingboroughu, sto kilometrů severně od Londýna, byl nadané dítě, které na rozdíl od mnoha vrstevníků prospívalo velmi dobře. „Vždycky jsem se snažil být na správné straně zákona. Nikdy jsem se nenechal strhnout k prodeji drog nebo krádežím aut,“ vzpomínal na své mládí.
Na prestižní Imperial College v Londýně začal studovat fyziku, ale potom přešel na elektrotechniku na University College.
‚Trénujeme i jak si neskákat do řeči. O lásku na první pohled nešlo.‘ Český curlerský pár míří na olympiádu |
Po studiích odešel za prací ve finanční sféře do Hongkongu, ale u toho dlouho nevydržel. Přes garážové hraní a mixování hudby se stal renomovaným dýdžejem, který jezdil po světě a jehož jméno znaly kluby po celé Ibize, ráji diskoték. Bujarý noční život, velké peníze, krásné dívky – všeho si užíval plnými doušky.
To se však s vrcholovým lyžováním pořádně změnilo.
„Jako dýdžeje vás vyzvednou skvělým autem, ubytují v krásném hotelu, v parádním klubu jste centrem pozornosti, když lidé několik hodin poslouchají vaši hudbu, a nakonec za to ještě dostanete plno peněz,“ srovnává Alexander. „Ale jako lyžař přiletím poblíž střediska, půjčím si nějaké levné auto, do kterého se vlezou moje velké bágly, jedu do ucházejícího hotelu a všechno si zařizuju tak, abych si to mohl finančně dovolit. Ráno pak vyrazím na sjezdovku a snažím se držet krok se všemi těmi úžasnými lidmi, kterým je kolem dvacítky. Takhle teď utrácím všechny svoje peníze.“
Jako DJ hrával Alexander i v ráji diskoték na Ibize .
A ty holky? „Během prvního roku, co jsem se lyžování začal věnovat na full time, jsem měl nejmenší sexuální aktivitu za celý svůj dospělý život. Byl to opravdu dlouhý celibát, cítil jsem se jako mnich, jako lyžařský mnich,“ rozesměje se. „Chci být každé ráno hned na tom prvním vleku a lyžovat, dokud to jde. A to pak v osm večer myslíte akorát na postel. Není čas chodit někam do baru, i když se nabízejí lákavé možnosti. Ale já se chci prostě cítit druhý den na svahu dobře.“
Než k této proměně došlo, pár let samozřejmě ještě uběhlo. V roce 2018 se sice vydal na hry do Pchjongčchangu, ale jako fanoušek. O vlastním olympijském snu zatím nepřemýšlel.
Až setkání s bývalým americkým všestranným lyžařem Gordonem Grayem příští zimu a možnost učit se od něj mu udaly nový směr. „Vytáhl si mě stranou a řekl: Benji, řeknu ti, co vidím. Tvoje technika je naprosto příšerná, nikdy jsem neviděl nic horšího,“ popisuje Grayovu promluvu, která ho ale zásadně motivovala.
„Ale ty mi říkáš, že lyžuješ teprve pětadvacet dní, měl jsi jen dvě lekce. Samozřejmě že tuhle vysoce technickou věc do sebe jen tak nevstřebáš, ale za boha nemůžu pochopit, jak se mnou držíš krok. Jsi šílený blázen, jsi nebojácný. A tím máš víc než polovinu bitvy vyhranou.“
Neméně důležitou osobou byl Dudley Stokes, pilot legendárního jamajského čtyřbobu z olympiády 1988 v Calgary, který proslavila filmová komedie Cool Runnings (v české verzi Kokosy na sněhu). „Říká se, že nikdy nepotkávejte své hrdiny, ale Dudley je úžasný,“ říká Alexander o Stokesovi, podle jehož rad například nemá stálého trenéra, místo toho se snaží si od každého z koučů vzít to nejlepší.
Chce inspirovat
Dnes osmatřicetiletý Benjamin Alexander se soustředil na obří slalom. Má základnu v Rakousku a v honbě za kvalifikačním cílem procestoval 67 zemí. V prosinci to vypadalo, že se jeho sen kvůli pozitivnímu testu na covid rozplyne. Ale nakonec se minulý týden stal skutečností – na závodech v rámci úvodního národního mistrovství Kapverdských ostrovů konaných v Lichtenštejnsku.
„Mezinárodní olympijský výbor se snaží podpořit účast co nejvíce zemí a v co nejvíce různých disciplínách. Proto umožňují každé zemi, aby navrhla jednoho sportovce splňujícího kritérium B,“ vysvětluje Alexander. „Není to tak, že bych jen ukázal jamajský pas a dostal místo. Je to někdo, kdo prostě prokazuje určitou úroveň profesionality. A hlavně se nezabije před miliardou diváků na televizních obrazovkách.“
Sám ví, že v Pekingu nepojede na výsledek, spíš chce zapůsobit podobně jako zmíněné Kokosy na sněhu. „Snad můj příběh inspiruje další lidi na Jamajce k účasti v zimních sportech,“ doufá.
