"Jsme strašně rády, že jsme tam všechny tři. Že jsme takový překážkářský národ, to je krása," rozplývaly se jedna přes druhou svěřenkyně Martiny Blažkové ze skupiny "Rychlý holky" v USK Praha. Rosolová, jež přestoupila z hladké čtyřstovky na překážky teprve na začátku sezony, postoupila ve svém teprve čtvrtém závodu na nové trati v kariéře s třetím časem, Hejnová byla celkově pátá, Bergrová v osobním rekordu sedmá.
Bývalá vícebojařka a dálkařka Rosolová dokázala, že její třetí čas letošních světových tabulek 54,38 z domácího šampionátu ve Vyškově nebyl náhodný. Semifinálový výkon 54,71 je jejím druhým v kariéře, třebaže v závěru semifinále už šetřila síly na boj o cenné kovy.
ČTĚTE TAKÉ |
"Ten konec jsem už vypouštěla, ale i když mě jedna předběhla, tak jsem se už smála, hlavně že mi zůstalo dost sil. A ukázalo se, že ten čas ve Vyškově nebyl úlet," radovala se Rosolová.
Když na letošním Memoriálu Josefa Odložila Rosolová ve svém druhém startu v životě na dlouhých překážkách naběhla první plůtek na druhou nohu a do cíle se protrápila, Hejnová upozorňovala, že to jsou právě specifika této trati, a tehdy prohlásila: "To mně se v životě nestalo." Nyní dostala pořádný políček, prožila si totiž to samé. "Hrozný," ulevila si Hejnová. "To mně by to bylo jedno, já to mám na obě nohy stejný, já bych to snad ani nepoznala," žertovala spokojená Bergrová.
To Hejnové do smíchu vůbec nebylo. Při náběhu totiž kvůli větru v zádech zkracovala kroky a udělala jeden navíc. "Nevím, co k tomu říct, v životě jsem tak hrozně neběžela. Nikdy se mi to nestalo. Naštěstí tu druhou nohu nemám tak hroznou, takže to tak dramatický nebylo, ale celou cestu jsem přemejšlela, jak běžím blbě. Chtělo se mi brečet," přiznala Hejnová.
Denisa Rosolova (vpravo)
"Kdyby mi někdo řekl, že se mi to stane, tak si poklepu na hlavu. Úplně zamotaný nohy jsem z toho měla. Když jsem doběhla do cíle, tak jsem se chytala za hlavu, že to snad není možný," kroutila hlavou nevěřícně.
Pro všechny české běžkyně byl náročný i dopolední termín závodu. "Já jsem ráno úplně špatná. V podstatě jsem spala, byla jsem líná udělat jakýkoliv pohyb. Nejsem zvyklá ráno fungovat, zejtra večer už to snad bude dobrý," uvedla česká rekordmanka Hejnová. "Naštěstí nás na to trenérka připravovala, teď zase máme více než den na odpočinek," přidala se Rosolová. Obě ale chtějí medaili. "Beru osobák," řekla Rosolová. "Já medaili," přidala se Hejnová.
Bergrová už samotnou finálovou účast brala jako velký úspěch, mezi osmičkou nejlepších na vrcholné akci bude sedmadvacetiletá běžkyně, platná členka reprezentační štafety na 4x400 metrů, poprvé v kariéře. Dokázala to hlavně finišem. "Neptejte se mě, kde se to vzalo, já nevím. Říkala jsem si, že běžím nějak rychle, že to nemůžu vydržet," řekla.
Nemrzí ji ani, že jí o 28 setin utekl limit na olympijské hry do Londýna, kam nejspíš stejně pojede kvůli štafetě. "To ani nevím, já jsem ráda, že jsem ve finále. Mám dobrý pocit, nestresuju se časy. Prostě běžím a vidím," usmívala se Bergrová, jež zvažovala po olympiádě konec kariéry, možná si ji ale protáhne. "Nevím, musím zase taky někdy jezdit na ty hory a udělat si osobáky v lezení, takový věci jsou taky důležitý," smála se Bergrová.
