Spodní částí svého letadla kopíruje hladinu Dunaje z tak těsné blízkosti, až se zdá, že se co nevidět vody dotkne. Statisíce fanoušků na březích ani nedutají. Rakouský pilot Hannes Arch se svým strojem ještě klesá a v ďábelské rychlosti podlétává Řetězový most v Budapešti. Jeden ze symbolů maďarské metropole přitom v té chvíli dělí od hladiny mezera pouhých deseti metrů...
Rychlost musí být omezená. Riziko je příliš velkéVysoká rychlost, nebezpečí a neustálé balancování na hranici smrtelného rizika. Právě tyto faktory přitahují k závodům Red Bull Air Race davy fanoušků, ale zároveň z nich dělají jeden z nejnebezpečnějších sportů, při kterém je otázka bezpečnosti na prvním místě. "V televizi to vypadá jednoduše, ale ve skutečnosti je to hodně nebezpečné," potvrzuje komentátor České televize Jiří Hölzel. "Riziko je obrovské, ale zatím se nikdy nic nestalo. I když k tomu bylo už párkrát docela blízko." Třeba předloni v americkém Monument Valley Steve Jones trefil křídlem pylon tak nešťastně, že ho v jednu chvílí dělilo jen několik desítek centimetrů od země. K tragédii chyběl jen kousek. "Letos mi nejvíc zatrnulo ve druhém závodě v San Diegu, když se Hannes Arch srazil s pelikánem. Měl kliku, protože kdyby ho trefil do vrtule, byla by to situace zralá nejen na odvoz pelikána, ale i Hannese," říká Hölzel. Zatímco ve formuli 1 si může jezdec urazit kolo, poškodit motor nebo narazit do bariéry z pneumatik a nejspíš se mu nic nestane, v letadle platí jiná pravidla. Při rychlosti až 370 km/h a pár metrů nad zemí není prostor na chyby. "Piloti letí takovou rychlostí, že za jedinou vteřinu urazí sto metrů," připomíná Stano Bajzík, trenér české akrobatické reprezentace a zároveň hlavní rozhodčí Red Bull Air Race. Jak zabránit tomu, aby se ze závodů nestal hazard se zdravím? Bajzík a spol. například omezují rychlost, maximální přetížení, trestají překročení bezpečnostní zóny, která odděluje dráhu od diváků, nebo nepovolený náklon při průletu bránami. "Cílem je snižovat rychlost, protože ta letadla by jinak letěla rychleji. Ale se vzrůstající rychlostí stoupá i riziko," říká Bajzík. Dalším opatřením je pečlivý výběr pilotů. V akrobatickém speciálu například musejí mít odlétáno tisíc hodin. "Nebezpečný není závod, ale lidé, kteří dělají něco, na co nemají. Proto nejvíc lidí neumírá na závodech, ale při leteckých dnech," dodává Bajzík. |
Ale také show a marketingové extravagance, jejichž nepřiznaným smyslem je hlavně propagovat značku energetického nápoje. "Vytvořili jsme výjimečný a napínavý sport, který se stále zlepšuje," pochvaluje si šéf seriálu Bernd Loidl.
A strategie rakouské společnosti funguje: Loňský ročník závodů vidělo v televizi 300 milionů diváků ve 131 zemích světa, a osm závodů pak na vlastní oči sledovalo dohromady 3,5 milionu fanoušků.
Proč? Říká se, že je to jako formule 1 přesunutá ze země na nebesa. Vždyť piloti se po "okruhu" ženou rychlostí až 370 km/h, s přesností hodinářů manévrují se svými stroji a přitom čelí přetížení 12 G.
Je to drsnější než formule 1
"Je to ještě drsnější než formule, hlavně kvůli obrovskému přetížení," potvrzoval bývalý pilot formule 1 David Coulthard poté, co si vyzkoušel let v závodním speciálu.
Cílem pilotů je v co nejrychlejším čase proletět slalomem, který tvoří dvacet metrů vysoké pylony plněné vzduchem. Například v Budapešti dráhu dlouhou 6,6 kilometru dokázali ti nejlepší prolétnout v čase kolem 1 minuty a 12 vteřin.
"Lidé chtějí vidět, jak se kolem nich prožene něco v šílené rychlosti. A právě takový je Red Bull Air Race," vysvětluje popularitu závodů akrobatický pilot Martin Šonka. Přesně sto let od chvíle, co na prvních oficiálních leteckých závodech ve francouzském Reinsu lidé zírali, jak se kolem nich letadla "řítí" rychlostí 75 km/h, teď v Budapešti se stejným úžasem zaklánělo hlavy k nebi 650 tisíc lidí.
Víc lidí na jeden závod ještě nikdy nedorazilo. "Je to výjimečný závod, protože ho vozíme přímo k lidem a město využíváme jako závodní dráhu," říká Loidl. V Budapešti byl nejrychlejší překvapivě americký pilot Michael Goulian, ale slavit mohl i Brit Paul Bonhomme, který druhým místem sesadil z čela průběžného pořadí loňského šampiona Archa.
SRÁŽKA HANNESE A PELIKÁNA:
Ten znovu chyboval a za špatný průlet jednou z bran inkasoval dvouvteřinovou penalizaci. "Zajímalo by mě za co. Letěl jsem čistě," zlobil se Arch. Zdaleka totiž nejde jen o rychlost. Ještě důležitější jsou přesnost a preciznost. Vždyť vzdálenost mezi dvěma pylony je pouhých deset až třináct metrů...
Vltava v Praze? Příliš úzká
Od roku 2005, kdy se letecké závody konaly poprvé, zažívají obrovský boom. "Jsem moc rád, že se z toho stal uznávaný motoristický sport," pochvaluje si Arch. Tisíce fanoušků už jeho umění letos sledovaly v Abú Dhabí, San Diegu a Windsoru. V září se závody přesunou do Porta a celý seriál vyvrcholí 4. října v Barceloně.
I v tom se podobají formuli 1 – piloti i s letadly kočují po celém světě. Až na to, že se s nimi stěhuje i kompletní zázemí celého závodu. Celkem 400 tun materiálu, který cestuje vzduchem, ale i vlakem.
"Air Race můžeme uspořádat téměř kdekoliv," tvrdí Loidl. Čeští fanoušci se ale nejspíš hned tak nedočkají. "Vhodnou lokalitu jsme v Česku nenašli. Vltava je v Praze úzká a navíc je tady moc mostů. Ale naděje žije," usmívá se tiskový mluvčí Red Bullu Ivan Krákora.
RED BULL AIR RACE BUDAPEŠŤ:
