Situace, kterou sportovci v našich končinách ještě nezažili. Čeští házenkáři se chystali k odletu na mistrovství světa do Egypta, mužstvo ale zdecimoval koronavirus.
Dohromady 12 nakažených hráčů, k nimž se přidali i oba hlavní trenéři Daniel Kubeš s Janem Filipem. K tomu všemu ostatní zdravotní problémy vyřadily dalších pět hráčů, a tak z původního mužstva čítajícího 21 jmen by mohli odletět pouze čtyři.
  |
„Mrzí nás to hrozně moc. Spousta lidí investovala do naší přípravy obrovské penzum času a energie. V úterý večer už jsme ale neviděli žádné jiné východisko než naši účast na mistrovství světa odřeknout,“ říká v rozhovoru pro LN jeden ze dvou trenérů reprezentace Daniel Kubeš, který přiznal, že se ani nechystal sledovat včerejší úvodní zápas šampionátu mezi domácím Egyptem a Chile. „Veškerá energie směřující k šampionátu je ta tam a my se teď soustředíme na to, abychom se sami uzdravili a abychom nenakazili nikoho dalšího.“
Lidovky.cz: Nezvažovali jste poslat na MS sestavu náhradníků, aby aspoň nabrali zkušenosti, podobně jako například fotbalová reprezentace v utkání proti Skotsku?
Určitě jsme to zvažovali, to je jasné. K poslednímu rozhodnutí přispěla nejenom covidová situace, ale i celková zdravotní situace v týmu.
Lidovky.cz: Jak reagovali na vaši neúčast pořadatelé? Hrozí vám nějaké sankce?
Podle mých informací nehrozí. I kdyby to tak bylo, tak to nehraje žádnou roli. Cítím zodpovědnost za hráče a tím nemyslím jenom po sportovní, ale i po zdravotní stránce. Poslat na mistrovství světa devatenáctiletého kluka, který nemá žádné mezinárodní zkušenosti, vyžaduje určitou odvahu. Pokud by jich ale bylo deset, byla by situace nekontrolovatelná. Jen málokdo si navíc uvědomuje, jak obrovskou zátěží pro lidský organismus je odehrát šest zápasů ve dvanácti dnech. Navíc ani jeden z nás trenérů by na šampionát nemohl odjet, protože jsme byli já i Jan Filip pozitivně testováni na koronavirus. A tak bychom ani svými zkušenostmi nemohli klukům pomoci.
Lidovky.cz: Přibližte, jak probíhala vaše příprava na mistrovství světa.
Finální příprava začala 2. ledna v Plzni. Té jsem se ale osobně zúčastnit nemohl, protože jsem již před začátkem kempu měl příznaky nemoci. Do Plzně jsem ani nedocestoval, jakmile se u mě objevily první příznaky, nastoupil jsem do izolace a 2. ledna jsem měl pozitivní test. Do kontaktu s týmem jsem tedy vůbec nepřišel. Příprava byla od začátku narušena tím, jak přibývalo pozitivních případů a situace se stále více komplikovala. Roli také hrála skutečnost, že řada hráčů národního výběru působí v zahraničí a například v Německu se hrálo ještě 30. prosince.
Lidovky.cz: Nevnímáte tuto situaci jako důsledek chyby házené jako celku, že neutnula všechny soutěže třeba měsíc předem? Na šampionát se kvůli rozsáhlé nákaze nevydali ani Američané.
Ne, nevnímám to jako chybu házené. Každá organizace se snaží v této situaci zachránit a přežít. I v Německu házená jako sport bojuje o přežití a zastavení soutěží nepřipadalo v úvahu.
Filip Jícha
Lidovky.cz: Jaká opatření vás provázela v období před srazem?Standardní opatření současné covidové doby. Než se všichni hráči sešli, podstoupili test na koronavirus a situaci jsme konzultovali s lékaři. S tréninkem jsme začali až po obdržení negativních výsledků všech testů a do zápasu se Slovenskem jsme neměli jediný pozitivní případ.
Lidovky.cz: Kdy se začaly objevovat další pozitivní případy?
První pozitivní test v týmu se objevil 2. ledna, u hráče 4. ledna. Hráči od začátku žili v bublině a každý pozitivně testovaný člen týmu byl okamžitě izolován. Vše jsem bohužel sledoval z dálky a bylo to hrozně složité. Přesto se nám podařilo pozitivně testované hráče bezpečně izolovat. Bohužel inkubační doba onemocnění je dva až sedm dnů, a tak ani negativní test na koronavirus neznamená, že hráč není nakažen a nemoc se u něj neprokáže třeba už o několik hodin později. Ten problém je natolik komplexní, že úkol zabránit dalšímu šíření nákazy v týmu byl opravdu obtížný.
Lidovky.cz: Myslíte si, že šlo nákaze zabránit?
To si netroufám odhadnout, nezlobte se.
Lidovky.cz: Víte nebo máte podezření, jakým způsobem se nákaza do týmu dostala?
To opravdu nevíme. V současné pandemické situaci, kdy je nákaza ve společnosti natolik rozšířená, jako je tomu v těchto týdnech, je těžké cokoliv takového posuzovat.
Lidovky.cz: Zjišťovali jste dodatečně nějaké nakažené v házenkářském prostředí, s nímž jste přišli do styku? Třeba v týmech soupeřů jednotlivých hráčů nebo u reprezentace Slovenska, proti kterému jste ve značně odlišném složení na konci prosince hráli přípravný zápas?
Dostal jsem informaci, že slovenská reprezentace měla po utkání s námi několik pozitivních testů.
Lidovky.cz: Jaký byl poměr v týmu mezi pozitivními a opravdu nemocnými? Neštve vás, že je neúčast důsledek opatření a s chřipkou by tam hráče třeba vzali?
Je třeba si uvědomit, že trenér má zodpovědnost sportovní, ale také má obrovskou zodpovědnost za zdraví hráčů. Nikdo neví, jaké následky může mít toto onemocnění v budoucnosti.
Lidovky.cz: Vzniká tedy nějaké celkové poučení pro házenkářský svět, co dělat jinak před světovými šampionáty?
Sportovci žijí normální život, mají své rodiny a sociální vztahy. Nemohou žít v permanentní izolaci, a není tak možné zabránit tomu, aby se někdo nakazil. Očkování vidím jako jediné východisko ze současné situace. S ohledem na to, jak je vir rozšířený ve společnosti, nevidím jiné řešení, jak sportovce dlouhodobě ochránit.
