* Vstřelil jste nejdůležitější gól ve svojí kariéře?
Asi ano, rozhodl přece druhý zápas. Jsem za něj strašně rád, protože jsem hrál s velkými problémy a nebyl jsem moc ve hře.
* Věřil jste potom, že Česku postup neunikne?
Ne, pořád ve mě byla obava. Norové hráli dobře, změnili taktiku, několikrát zahrozili. Musím říct, že to byla hodně těžká práce. Standardky měli propracované velice dobře.
* Z utkání jste nakonec odstoupil po 68 minutách. Mohly za to zdravotní komplikace?
Řekl jsem si o střídání sám. Měl jsem velké problémy, a i s těmi jsme šel do zápasu. Hrál jsem pod prášky a obtíže se mi postupně začaly znovu ozývat. Bylo to pořád horší a horší a už to nešlo dál.
* Co vás potom napadlo jako první, když utkání skončilo?
Ani nic. My byli strašně šťastní, že jsme to dokázali. Udělali jsme radost hodně lidem a to je strašně pěkný.
* Už se v představách vidíte na šampionátu?
Asi to začne, až po losování dostaneme konkrétní soupeře. I když do začátku turnaje je ještě strašně dlouhá doba.
* Koho byste si přál do skupiny?
Klidně i Němce nebo ty největší, s kterými jsme zatím nehráli: Brazilce a Argentince. Zatím nevím, jak se bude losovat, ale budu se o to hodně zajímat.
* S jakými ambicemi na mistrovství pojedete?
Nebudeme v roli favorita. Ale i na EURO jsme měli skupinu smrti a zvládli jsme to. Hlavně tenhle mančaft má vnitřní sílu a charakter, což je kolikrát důležitější než individuality.
* Je těžší se na turnaj dostat než na něm uhrát dobrý výsledek?
S tím absolutně souhlasím.
* Najisto můžete počítat s podporou fanoušků...
Víme, že to bude velká událost nejen pro nás, ale pro všechny lidi. Německo je blízko, dostupnější než Portugalsko. Pokud budeme hrát třeba v Mnichově, tak to bude z Česka jen tři hodiny autem.
