Omluvou mu ale může být fakt, že po pádu v kvalifikaci startoval až z patnáctého místa na roštu.„Z takové pozice se nedá vyhrát, zvlášť když se přidaly i další problémy. Jinak to ale byl zábavný závod,“ říkal za cílem šestadvacetiletý jezdec, jehož bílou kombinézu zdobí nápis The Doctor.
Jinou porci radosti naservíroval svým fanouškům rodák z Urbina v září v Malajsii, kde si druhým místem zajistil sedmý titul a pátý v nejsilnější třídě.
Ještě na okruhu v Sepangu předvedl stylovou oslavu. Oblékl se do bílého trička s velkou sedmičkou na prsou a na zádech měl vytištěné letopočty s tituly v jednotlivých kubaturách. Za okamžik přiběhl ke skupině sedmi trpaslíků a Sněhurce a jen čekal na spouště fotoreportérů. Nutno říci, že asi nic jiného než toto alegorické seskupení nemohlo lépe charakterizovat Rossiho pohádkovou kariéru.
Ital přitom už pomalu opouští rozpustilé rošťárny, střídání účesů a vymýšlení nejrůznějších překvapení, která si připravoval takřka na každý závod. Touto scénkou se ale za odmlku v hereckých kouscích fanouškům bohatě odvděčil.
Triumf v dusném Sepanngu přišel čtyři závody před koncem šampionátu a potvrdil Rossiho naprostou suverenitu. „Letošní vítězství je výsledkem skvělé práce týmu, techniků a konstruktérů Yamahy. Nesmím zapomenout ani na Mika Doohana, který mi dává důležité rady,“ říkal Rossi, jehož triumf si mohli v srpnu vychutnat i čeští fanoušci na Masarykově okruhu, kde vyhrál českou Grand Prix.
Ital se díky pátému triumfu v královské třídě postavil po bok legend, jako jsou jeho krajan Giacomo Agostini a Australan Doohan, kteří dokázali nejsilnější třídu vyhrát taky pětkrát.
„Každé vítězství v šampionátu je super, i když loni bylo přece jen překvapivější,“ pravil Rossi, jehož loňský titul v MotoGP byl první po přestupu od Hondy k Yamaze.
Koncem devadesátých let získal vavříny i za výhry ve stopětadvacítkách a dvěstěpadesátkách.
Do formule 1 asi neodejde
Jak se zdá, bude Rossi své fanoušky bavit a vzrušovat další sezony. I když letos dvakrát otestoval monopost F1 Ferrari, k přestupu zřejmě jen tak nedojde a je i nepravděpodobné, že by příští rok častěji testoval.
„Ohledně aut jsem se zatím nerozhodl. Možná ano, možná ne. Zatím ale na to vzhledem ke svým závazkům nemám čas. Možná že se zase někdy svezu. Auta mám rád, ale jsem motocyklový závodník a mým stoprocentním cílem jsou stále výsledky s Yamahou,“ vysvětlil svůj postoj svobodný muž žijící v Londýně.
Jindy byl ještě rezolutnější. „Nevím, co budu dělat za týden, takže nemůžu říkat, co bude za dva roky. Nesnažím se o kariéru v závodním autě, a to jak v blízké, tak vzdálenější době,“ vrátil se k dotazům, které ho pronásledují při každém setkání s médii.
Navíc považuje závody F1 za nudné. „Když jsem naposledy viděl velkou cenu formule 1, zjistil jsem, že úlohou pilotů je jen dostat se s autem do cíle. Něco takového by mě určitě neuspokojovalo,“ dodal.
Jinou porci radosti naservíroval svým fanouškům rodák z Urbina v září v Malajsii, kde si druhým místem zajistil sedmý titul a pátý v nejsilnější třídě.
Ještě na okruhu v Sepangu předvedl stylovou oslavu. Oblékl se do bílého trička s velkou sedmičkou na prsou a na zádech měl vytištěné letopočty s tituly v jednotlivých kubaturách. Za okamžik přiběhl ke skupině sedmi trpaslíků a Sněhurce a jen čekal na spouště fotoreportérů. Nutno říci, že asi nic jiného než toto alegorické seskupení nemohlo lépe charakterizovat Rossiho pohádkovou kariéru.
Ital přitom už pomalu opouští rozpustilé rošťárny, střídání účesů a vymýšlení nejrůznějších překvapení, která si připravoval takřka na každý závod. Touto scénkou se ale za odmlku v hereckých kouscích fanouškům bohatě odvděčil.
Triumf v dusném Sepanngu přišel čtyři závody před koncem šampionátu a potvrdil Rossiho naprostou suverenitu. „Letošní vítězství je výsledkem skvělé práce týmu, techniků a konstruktérů Yamahy. Nesmím zapomenout ani na Mika Doohana, který mi dává důležité rady,“ říkal Rossi, jehož triumf si mohli v srpnu vychutnat i čeští fanoušci na Masarykově okruhu, kde vyhrál českou Grand Prix.
Ital se díky pátému triumfu v královské třídě postavil po bok legend, jako jsou jeho krajan Giacomo Agostini a Australan Doohan, kteří dokázali nejsilnější třídu vyhrát taky pětkrát.
„Každé vítězství v šampionátu je super, i když loni bylo přece jen překvapivější,“ pravil Rossi, jehož loňský titul v MotoGP byl první po přestupu od Hondy k Yamaze.
Koncem devadesátých let získal vavříny i za výhry ve stopětadvacítkách a dvěstěpadesátkách.
Do formule 1 asi neodejde
Jak se zdá, bude Rossi své fanoušky bavit a vzrušovat další sezony. I když letos dvakrát otestoval monopost F1 Ferrari, k přestupu zřejmě jen tak nedojde a je i nepravděpodobné, že by příští rok častěji testoval.
„Ohledně aut jsem se zatím nerozhodl. Možná ano, možná ne. Zatím ale na to vzhledem ke svým závazkům nemám čas. Možná že se zase někdy svezu. Auta mám rád, ale jsem motocyklový závodník a mým stoprocentním cílem jsou stále výsledky s Yamahou,“ vysvětlil svůj postoj svobodný muž žijící v Londýně.
Jindy byl ještě rezolutnější. „Nevím, co budu dělat za týden, takže nemůžu říkat, co bude za dva roky. Nesnažím se o kariéru v závodním autě, a to jak v blízké, tak vzdálenější době,“ vrátil se k dotazům, které ho pronásledují při každém setkání s médii.
Navíc považuje závody F1 za nudné. „Když jsem naposledy viděl velkou cenu formule 1, zjistil jsem, že úlohou pilotů je jen dostat se s autem do cíle. Něco takového by mě určitě neuspokojovalo,“ dodal.
