„Poprvé stál na kurtu Philippeho Chartiera, navíc proti Nadalovi. Byla to pro něj ohromná zkušenost, ze které může v další kariéře těžit,“ říká v rozhovoru pro LN a Lidovky.cz tenisový „otec na plný úvazek“, jak sám sebe opakovaně tituluje. A také muž, který zatím více než dobře kormidluje kariéru velkého tenisového talentu. Důkazem budiž, že po pařížském grandslamu právě Sebastian Korda udělá v žebříčku ATP největší skok o 81 míst na 132. pozici, tedy dosavadní osobní maximum.
  |
Lidovky.cz: Jak jste vnímal výkony svého syna na French Open?
Myslím, že hrál dobře, disciplinovaně, držel se pokynů trenérů, bylo příjemné ho sledovat.
Lidovky.cz: Koukali jste celá rodina doma?
Jen s Reginou (manželka), dcery (Jessica a Nelly) hrály turnaj v Atlantic City, ale koukali jsme se samozřejmě všichni. Vstávali jsme kvůli Sebimu (přezdívka mladého talentu) v pět ráno komplet celá rodina, jen na jiných místech USA.
Lidovky.cz: A čekal jste, že se syn probije až tak daleko?
S jídlem většinou roste chuť, nikdy nemůžete plánovat, jak vše dopadne. Pro mě bylo strašně důležité, že se rozšířila kvalifikace, díky tomu dostal Sebastian šanci si ji také zahrát, vyzkoušet si něco nového. Připravil se skvěle, hrál dobře, porazil kvalitní hráče v kvalifikaci, poté se mu podařilo porazit veterána Seppiho, poté bývalého člena desítky Isnera a poté s Martinezem hrál opravdu dobře. Vlastně ho k ničemu nepustil.
Z Kordy juniora se stal hit French Open. Co říká o rivalitě se svým otcem či sázce se Štěpánkem? |
Lidovky.cz: A odměnou byl zápas s dětským idolem Rafaelem Nadalem…
Tenis je někdy krutý v tom, že výsledek nemusí přímo odrážet průběh zápasu, bylo to o hodně vyrovnanější, než jak ukazuje výsledek (1:6, 1:6 a 2:6). Pro Sebiho je to obrovská zkušenost a motivace do budoucna, jsem rád, že si to prožil a má na čem nadále stavět.
Lidovky.cz: Jaké to pro něj bylo hrát proti Nadalovi, máte po něm i pojmenovanou kočku Rafa.
Myslím, že to byl pro něj velký emocionální zážitek. Jedna věc je se na takový zápas těšit, druhá se zkoncentrovat a ten respekt odhodit. Dneska už ví, jaké to je nastoupit na kurtu Phillippeho Chartiera, jak velký to je kurt, navíc proti dvanáctinásobnému vítězi tohoto turnaje, podobná zkušenost je k nezaplacení. Málo podobně mladým hráčům se něco podobného naskytne.
Sebastian Korda se svým otcem
Bavili jste se po zápase?
My jsme se ještě zatím moc nebavili, nyní je důležité ho nechat, aby si odpočinul, čas na rekapitulaci přijde, ale myslím, že byl z výsledku zklamaný, chtěl vybojovat pro sebe více gemů. Sám říkal, že by bylo zajímavé, kdyby nechali zataženou střechu, protože na něm se rozehrávali, zápas ale hráli pod otevřeným nebem a on takto ten kurt, který opravdu monstrózní, nikdy neviděl, nikdy na něm nestál.
Lidovky.cz: Dá se srovnat třeba s Arthur Ashe Stadium, hlavním kurtem US Open?
Trochu ano, ale je to přece jen jiné v tom, že na US Open na vás působí ta velikost kurtu, sedaček, jak to jde nahoru. Chartier má jiná specifika, je rozlehlejší, vítr tam fouká z jedné strany a poté se točí, musíte to zažít, vidět, osahat si to.
Lidovky.cz: Po konci kariéry jste opakoval, že jste otcem na plný úvazek a že chcete, aby se mluvilo hlavně o činech vašich potomků. Jste rád a pyšný, že tomu tak skutečně už je?
To je to nejlepší, co se mohlo stát. (s hrdostí v hlase) Říkal jsem to, když holky začínali a Sebastian ještě nebyl na sportovní mapě. Jsem rád, že se to povedlo.
Český triumf Američana Kordy. Sebastian po 20 letech napodobil vítězství otce Petra |
Lidovky.cz: Mimochodem, Sebastian na French Open říkal, že by rád měl doma dva grandslamové triumfy, aby vás předčil…
Myslím, že když vše nyní zhodnotím, tak moje statistiky a rekordy postupně maže, takže pokud by se mu povedlo i toto, bylo by to fantastické.
Lidovky.cz: Z vašeho pohledu, má pro takto smělé cíle předpoklady?
Určitě má, důležité je, že tenis ho baví, každé ráno se probudí s tím, že se chce o tenise bavit, trénovat, zlepšovat se. Pro mě toto hlavní předpoklad pro další Sebův progres.
Lidovky.cz: Používá ještě jako motivaci váš vítězný duel proti Marcelu Riosovi z finále Australian Open 1998?
To se už musíte zeptat jeho, na to nedovedu odpovědět. A myslím, že dneska už má svých zápasů, které může sledovat dost a dost. A stejně tak co se týče jiných hráčů, od kterých si může něco vzít a něco přiučit.
Petr Korda se svojí legendární roznožkou.
Sebastian Korda slaví ve stylu otce.
Lidovky.cz: Mluvil jste o zkušenostech z kvalifikací, které mohou Sebastianovi pomoct, dle aktuálního žebříčku ale je už relativně blízko k tomu, aby je už v této části sezony třeba na grandslamech ani hrát nemusel.
Bylo to moc pěkné, ale podívejte se na současný vývoj sezony, nikdo nevíme, kolik bude do konce roku ještě turnajů, takže je nesmírně důležité, že se mu povedlo co nejlépe využít nabídnutých šancí v letošní sezoně a jak to bude dál? Je to o práci, o zlepšování se a být připravený na další turnaje.
Lidovky.cz: Stále platí, že jste hlavním trenérem svého syna?
Jsem stále jeho hlavním trenérem. Jelikož holky hrály major (golfový turnaj) v Kalifornii a já věděl, že nebudu moct letět do Evropy, tak jsme využili toho, že Theodor Devoty (trenér) byl volný, tak jsme se domluvili, že na část, kdy se bude pohybovat na starém kontinentu, tak se o Sebastiana postará, s tím, že na to dohlíží Mára (Všetíček, kondiční trenér) a pomáhá i Radek (Štěpánek) se svými radami. Tady v Americe pak máme hlavního trenéra federace – Deana Goldfina –, se kterým byl Sebi na dvou turnajích loni, letos na jednom v Kalifornii a společně jsme pak jeli na US Open. Tady v akademii mu občas pomůžou i další, ale nad tím vším stojím vždy já. (úsměv) Já jsem ten, který to vše organizuje a řídí.
Experti se mi vysmívali, že jsem přítel na telefonu. Štěpánka jsem ale vytáhl do elitní desítky |
Lidovky.cz: Nakousnul jste to téma, nedá se mu vyhnout. Jak vnímáte současnou situaci ve světě ovlivněnou koronavirem?
Pro sport jako takový to není snadné. Nevím, jak vy sledujete sporty a tenis, ale třeba teď na Slovensku zrušili challenger v Bratislavě, který byl před dvěma týdny ohlášený. Není to nic lehkého. Proto smekám před tím, když se někomu něco podaří. V Itálii se po jarní pandemii udělali mnoho menších turnajů, stejně tak u vás v Česku v čele s panem Kaderkou, kdy se jim povedlo udělat turnaje pro kluky a holky, teď skončil turnaj v Pardubicích, bude v Říčanech, takže smekám klobouk, předtím, co se v Česku povedlo. Uvidíme, nakolik to samotným hráčům pomůže.
Lidovky.cz: Dá se říct, že i tenis se učí fungovat v této době.
Nejen tenis, všichni. Sportovci, lidé. My všichni.
Lidovky.cz: Dovedete si vy sám představit, že byste v této době hrál?
Mně by se to moc nelíbilo. Na jednu stranu jsem se na US Open dostal tentokrát do míst, kam bych se jinak nedostal, ale mně lidé v hledišti prostě hodně chybí. Viděl jsem play-off NHL, kluci hráli fantastický hokej, ale bez fanoušků to prostě není ono. Stejně jako play-off NBA. Když hrál Sebastian se Shapovalovem na US Open, tak předvedli krásnou výměnu, ale na jejím konci ticho, což bylo hrozné. Když v Praze na tom prvním challengeru byli diváci, nebo v Římě byli diváci, tak to byl obrovský rozdíl. Stačí se podívat třeba na zápas Thiema s Gastonem v osmifinále, jak dokázali lidé Gastona zfanatizovat a z jasného zápasu (0:3 na sety) se stalo drama. Tenis hrajete jak pro sebe, tak pro diváky. Potlesk lidí je součást ocenění za vaše úsilí, vaši snahu.
Lidovky.cz: Myslíte, že slabší sledovanost play-off NHL i NBA s tímto souvisí? Že chybí i divákům ta pravá atmosféra? Nebo je to i tím, že se hraje v době, kdy na to nejsou lidé zvyklí?
Těžko říct, na to neumím odpovědět. Já vám jen mohu říct svůj pohled, co mně jako fanouškovi, či divákovi chybí. Podívejte se, když máte basketbal a máte v hale dvacet tisíc diváků, vtáhne vás to do zápasu a odcházíte z něj s jinými pocity, než když sedíte doma u televize. Jen čas ukáže, jak to sportu ublížit a jak mu to může případně pomoct.
Lidovky.cz: Zároveň jste si ale na jaře mohl více užít rodiny, je to tak?
Ano, byli jsme společně doma, se Sebastianem jsme spolu pět měsíců každý den, což také bylo celkem náročné, takže jsem byl i celkem rád, když se rozběhly turnaje a odjel. Hlavně to bylo náročné i pro něj, ale já jsem v té době pořádal tady v Bradentonu pořádal čtyři turnaje pro hráče od stého místa nahoru v žebříčku ATP, takže jsem se také nenudil. Chtěl jsem udělat exhibice pro níže postavené hráče, protože ty různé exhibice byly hlavně pro elitní tenisty. Museli jsme to udělat v malém, ale jsem i tak za to rád. Zároveň jsem dával pozor na dvanáct profíků, měli jsme zamluvený jeden kurt na dvě hodiny denně, byl tady Denis Shapovalov, Alex Kodat, mladý Martin Damm a další, kterým jsem dělal po dva měsíce tréninkové programy.
Lidovky.cz: Čím to bylo pro syna náročné být půl roku doma?
Najednou necestujete, jenom trénujete, bylo to jiné. Museli jsme si zvyknout. Všichni.
Lidovky.cz: A jaké jsou nejbližší plány pro vás a vašeho syna? Pro následující týdny?
Zatím jsme o tom nepřemýšleli, je to krátká doba po konci turnaje. Takže nyní potrénovat a připravit na turnaje, které budou v Evropě. Přesný plán ještě nevím.
Lidovky.cz: A na rodinou Kordů oblíbené Australian Open, pokud se uskuteční, vyrazíte společně?
Nedovedu nyní říct, nechci v současné době příliš plánovat. Zvláště v dnešní době nemá absolutně význam dělat takto dlouhodobé plány.
