Jak vůbec k vašemu poranění došlo?
Nebylo to nic jednorázového. Prostě mě začala bolet kyčel. Ještě chvíli jsem s tou bolestí hrál, ale pak už jsem nemohl pořádně bruslit.
Následovala konzultace s chirurgem v Londýně, který vám doporučil operaci. Proč jste se rozhodl zrovna pro kliniku v coloradském Vailu?
Protože jsem tam už jednou byl a mám s ní velice dobré zkušenosti. Znám tam personál. To byl důvod, proč jsem tam letěl.
Jak proběhl samotný zákrok?
Bez komplikací. Doktor mi řekl, že by všechno mělo být v pořádku. Ve Vailu jsem strávil dva týdny, během kterých jsem se pohyboval jen o berlích.
Při pooperační rehabilitaci jste měl ve Vailu zajímavou společnost. O čem jste si s hvězdnými fotbalisty Ruudem van Nistelrooyem a Owenem Hargreavesem povídal?
O všem možným, většinou o fotbale a hokeji. Hlavně jsem byl rád, že tam byli. Nebyl jsem tam díky tomu sám. Vždycky jsme o něčem pokecali a tím "zabili" čas. Navíc jsme byli na stejně lodi, já marodil s kyčlí, oni zase s koleny.
Van Nistelrooy válí za Real Madrid, Hargreaves zase za Manchester United. Máte slíbené lístky?
Na fotbal jsem se jezdil odjakživa. Takže když se teď budu chtít vydat do Anglie, nebo do Španělska, tak mám výhodu (úsměv).
A co naopak? Nepozval jste je do Prahy na hokej?
To ne. Owen bude marodit ještě dlouho, ten má jiný starosti. Ale hokejový fanoušek to je, do šestnácti let vyrůstal v Calgary. Ruud toho o hokeji moc neví...
Neuvažoval jste, že byste se už na zbytek sezony vykašlal, nebo dokonce ukončil kariéru?
To ne. Nebylo to zas takové zranění, abych se na hokej vykašlal. Už jsem měl podobné problémy s kyčlí na druhé noze, takže jsem věděl, o co půjde. Chci tuhle sezonu dohrát.
A dál?
To zatím nevím. Uvidím, v jakém stavu a kondici dohraju tenhle ročník. Bude se rozmýšlet až v létě.
Spartu jste na začátku listopadu požádal o velmi neobvyklou věc. Aby vám po dobu léčby nevyplácela mzdu. Proč?
Prostě mi to přišlo vůči Spartě fér. Proč by mě měli platit, když nemohu hrát a nijak jim nepomůžu?
Jak na váš krok reagovali spoluhráči v kabině?
S nikým jsem se o tom nebavil. Prostě jsem to oznámil Davidovi Výbornému, coby sportovnímu manažerovi a generálnímu manažerovi Petrovi Břízovi.
Předpokládám, že vás za to váš "šéf" a kamarád Výborný pochválil...
...Nešlo o nějakou pochvalu. Prostě jsem chtěl, aby si Sparta, pokud by chtěla, měla možnost najít za mě náhradu.
Jak to s vaším zdravotním stavem vypadá v současné době?
Začal jsem pomalu bruslit. Není to ještě to pravé ořechové, ale každým dnem se můj stav zlepšuje. Bruslím, chodím do posilovny, šlapu na kole. Všechno jde podle plánu, ale do zápasu naskočím až někdy v lednu.
Sparta nezačala sezonu úplně nejšťastněji, prodělala dokonce sérii pěti porážek v řadě. Co podle vás bylo za horším startem?
Vždy vás během sezony chytne chvíle, kdy předvádíte slabší výkony. Nás to bohužel přepadlo na začátku ročníku. Kluci ale teď hrajou výborně, zvedáme se jak herně, tak tabulkově.
Když sledujete z hlediště spoluhráče, hodně vám cuká v pažích a nohou?
Samozřejmě, už bych si chtěl zahrát. Vždycky je horší se na zápas koukat, než ho hrát. Na ledě jste ve varu, na tribuně se cítíte bezmocný.
Tabulka má zatím překvapivé lídry. Vítkovice a váš bývalý klub Litvínov. Jste tím překvapen?
Ani ne, věděl jsem, že Litvínov má dobrý mužstvo. Mají mladé hráče a k tomu „Albi“ Reichel odvádí dobrou práci. Na špici jsou podle mě zaslouženě.
Před začátkem sezony provázely váš "nepříchod" do Litvínova velké emoce. Nyní už je všechno zapomenuto?
Už to odeznělo. Nemá cenu se k tomu ani vracet...
Před dvěma týdny uspořádal server idnes.cz anketu o největší zklamání sezony. Fanoušci v ní označili vás. Tušíte proč?
Ani jsem o tom nevěděl. A na důvody se musíte zeptat těch fanoušků.
Vánoce jsou za dveřmi. Už máte nakoupené dárky?
Něco mám. Vánoce budu po dlouhé době trávit v Česku, tak snad bude všechno fajn. Ale nijak zvlášť Vánoce neprožívám, podle mě jsou to spíš svátky pro děti (úsměv).
