„Cítil jsem velkou únavu, nemám natrénováno. Hlavní ale bylo, že jak kvůli pravému stehnu zatěžuju druhou nohu, píchlo mě ve stehenním svalu levé nohy a dostal jsem křeč. Bohužel nešlo pokračovat.
LN Spočítáte, kolikrát jste byl po letním návratu do Slavie zraněný?
Zadní stehenní sval na pravé noze, lýtkový sval... Tohle je třetí.
A nakopnuté koleno, kvůli němuž jste nemohl do Bukurešti?
Ale to byl jen jeden zápas. To není žádné zranění! (smích) Ani tohle není nic vážnýho, brzy to bude dobrý. Nemít natrénovanáno a hrát v takové zimě, je pro mě špatný.
Ačkoli máte přezdívku Štístko, na podzim jste toho kvůli zraněním příliš nenahrál. Nepotřeboval byste víc štěstíčka vy sám?
To bych bral! Přál bych si odehrát půl sezony bez zranění. Vrátíte se do svého klubu, chcete se ukázat, ale nejde to. Kvůli zraněním ani nemám fyzičku, nehraju, na co mám, což mě mrzí. Teď to chce dobrou zimní přípravu a aby se mi na jaře zranění vyhýbala.
Přemýšlel jste o původu svých častých svalových potíží? Nemůže jít o „únavu materiálu“?
Tak to je, nejsem už mladík, taky záleží, jak je člověk stavěný. Já chtěl ještě rok ve Slavii zkusit, něco jsem odehrál, ale doufal jsem, že zvládnu mnohem víc, a ne jen sedm ligových startů a dva zápasy v Lize mistrů. Nejhorší byly dva měsíce po zranění stehenního svalu v zápase doma s Ajaxem, to jsem cítil, že už jsem na tom dobře, že přichází forma. Ten sval je prostě špatný, protože se špatně vyléčil v Bordeaux, bohužel se to přenáší i na okolní svaly. Kvůli tomu jsem přišel i o mistrovství světa...
Smůla se vás drží zuby nehty - neříkáte si občas, jestli to má vůbec ještě cenu?
Už to neberu jako smůlu, vím, že s tím už asi musím počítat. O to větší mám chuť si zase jednou pořádně zahrát. Vím, že se těm zraněním dá krapet předcházet, ale už nebudu moci hrát rytmem středa - sobota -středa, potřebuju delší regeneraci.
A nezápasíte s myšlenkami, že už možná přišel čas přestat si huntovat si tělo?
Určitě to k tomu svádí a řešení by to bylo, ale - uvidíme v létě. Chci si zahrát na novém stadionu Slavie, to mě strašně láká. Když vím, že už za tři měsíce... Končit se mi ještě nechce. Vždyť i kvůli tomu jsem se do Slavie vrátil! Ale taky kvůli tomu, abych tady pomohl jako hráč. Namísto toho pořád jen čtu, jak je Šmicer zase zraněnej. Já vím, že svému okolí radost nedělám, ale nedělám ji ani sobě.
V on-line rozhovoru pro lidovky. cz jste uvedl, že už deset let nejste pojištěný. Není to škoda?
Asi bych pojištěný být měl, ale na tyhle moje úrazy pojišťovny jak ve Francii, tak v Anglii moc vstřícný nebyly. Takže jsem to u nás už ani nezkoumal.
Po návratu do Slavie jste měl sen postoupit s týmem do Ligy mistrů. Povedlo se a nastoupil jste v ní ke dvěma zápasům. Berete to tak, že se vám sen splnil?
Jako sen jsem to neměl, bylo to velké přání a postup i ty dva starty mě uspokojily. Ale o snu už jsem mluvil - chci si zahrát na novém stadionu Slavie. Už se mi o tom párkrát i zdálo! To by se mi líbilo, taky proto jsem tady.
