O co překvapivější byl triumf podceňovaného Wolfsburgu, který prvenství v lize zpečetil drtivým pětibrankovým vítězstvím nad Brémami, o to víc si prý Šimůnek se spoluhráči užili pozápasové veselení s desítkami tisíc fanoušků přímo v centru města i následný klubový večírek. "Němci si na oslavách dají záležet a tyhle byly nádherné. Všechno bylo vymyšlené a organizované do posledního detailu," uvedl dvaadvacetiletý hráč, kterému sobotní slávu bude připomínat i pamětní medaile. "Zatím jsme dostali takové maličké, časem nám prý dají ještě větší," řekl Šimůnek.
Wolfsburgu, který se dočkal prvního titulu v historii, v sobotu stačila i remíza, ale pětibranková "demolice" Brém naznačila, jakou formu "Vlci" na jaře chytili. "Do posledního kola jsme titul nechtěli zakřiknout, proto jsme o něm vůbec nemluvili. A také s Brémami jsem tomu dlouho nemohl uvěřit, ale když jsme dali čtvrtý a pátý gól, byla to strašná úleva a pocity štěstí," popisoval Šimůnek vydařený závěr své druhé sezony v zelenobílém dresu.
"Získat titul v Německu je hlavně pro místní obrovsky prestižní věc, lidé to strašně prožívají. A já si moc vážím toho, že jsem u toho mohl být," řekl Šimůnek, který odehrál posledních dvacet minut zápasu. Závěrečná tři utkání ligy začínal na lavičce, protože když naposledy naskočil do základní sestavy, Wolfsburg podlehl Stuttgartu.
Nyní trenér Felix Magath vicemistra světa do 20 let z roku 2007 nasazoval až v pozdějších fázích utkání. "Ale já jsem byl šťastný i za to, že jsem hlavně v tom posledním zápase na hřišti mohl být a vychutnat si to. Přece jenom se mi jaro povedlo a trenér tímhle asi chtěl ocenit moji práci," uvedl Šimůnek.
Rozhodnutí Magatha, který mu na podzim prakticky vůbec nedal šanci, prý respektoval. Magath v sobotu vedl Wolfsburg naposledy, už před koncem sezony oznámil odchod do Schalke 04. "Nemůžu proti němu říct nic. Je spravedlivý, protože na podzim jsem nebyl ve formě a hráli ti lepší. I díky němu jsme se stali mistry. Rozešli jsme se pěkně, s každým se objal a rozloučil se," líčil Šimůnek, jenž se stal šestým českým vítězem německé ligy. Před ním s Kaiserslauternem dvakrát triumfoval Miroslav Kadlec a jednou Pavel Kuka, s Dortmundem uspěli Patrik Berger, Tomáš Rosický a Jan Koller.
Šimůnek do své sbírky přidal už druhý titul, před čtyřmi lety byl i v mistrovském kádru Sparty. "Placku sice mám, ale odehrál jsem tam jediné utkání. Na titulu s Wolfsburgem mám mnohem větší podíl, nedá se to srovnávat," uvedl.
První nával euforie v sobotu zažil, když po zápase zvedl nad hlavu velký stříbrný talíř, tradiční trofej pro bundesligové mistry. To všechno z hlediště sledovali i jeho blízcí - přítelkyně, rodiče, bratr se sestrou a dědeček. "Byli z toho všeho asi vykulení víc než já," řekl s úsměvem.
Slov se mu ale už nedostávalo ve chvílích, kdy kabriolety s hvězdami týmu opustily stadion a vydaly se mezi špalíry lidí na nedaleké náměstí. "Cestu, která trvá normálně asi tři minuty, jsme teď jeli hodinu a půl. Všude jsme stavěli, každý nám chtěl blahopřát. Neskutečné." Dokonalý vrchol oslav přišel při setkání s fanoušky před radnicí, kde se podle odhadů tísnilo možná až sto tisíc lidí. "Zůstali jsme tam hodně dlouho. Kdo ví, jestli ještě něco podobného někdy zažijeme. Museli jsme si to pořádně vychutnat. Lidi byli také nadšení, protože na podobnou chvíli tady čekali hodně dlouho. Vždyť Wolfsburg byl dlouho jen průměrný a hrál spíš o záchranu. A najednou přijde titul," poznamenal Šimůnek.
Se spoluhráči stihl vyrazit ještě na uzavřený večírek, kde také od bosenského útočníka Edina Džeka vyzvídal, jestli ve Wolfsburgu vydrží i v příští sezoně.
