Gawlas si ve středu, v poslední den Final Stage Q-School, postupně poradil se Stevenem Nosterem (6:1), Jeffreym van Egdomem (6:1), Stevem Wollenerem (6:3), Owenem Roelofsem (6:3) a následně s Rowby-Johnem Rodriguezem (6:2). „Před tímto zápasem jsem byl v pořadí devátý a věděl jsem, že půjde o důležitý duel. Netušil jsem ale, že mi výhra zajistí už kartu. Musím říct, že jsem položil duši, vydal jsem ze sebe maximum. Nevím, jaký jsme hráli průměr, ani jsem nevěděl, kolik vlastně zápas skončil,“ přiznal absolutní zaujetí Gawlas.
„Zavíral jsem 131, hodil jsem první šipkou 51, druhou 48 a nevěděl jsem, že je ta poslední už na výhru,“ dodal s tím, že si následně ťukl po vysokém zavření s rozhodčím a až když byl u stolku, tak ho o výhře a zisku karty informoval další český účastník Q-School Michal Šmejda.
  |
Byť poté Gawlas nestačil na Rusa Borise Koltsova (2:6), smutnit nemusel. Postup do semifinále mu totiž stačil k tomu, aby z čtyřdenního žebříčku Q-School profesionální kartu vybojoval. Získalo ji totiž kromě čtyř vítězů jednotlivých turnajů evropské části kvalifikační školy také osm nejlepších na základě součtu výsledků během čtyřdenního zápolení v německém Niedernhausenu.
„Musím přiznat, že si zatím vůbec neuvědomuji, co se mi podařilo. Je to takový úspěch… Když by mi před dvěma roky někdo řekl, že se budu za dva roky moct měřit s takovými hráči, tak mu nebudu věřit. Je to neskutečné. Ráno až se vzbudím a budu nad tím při snídani přemýšlet, tak mi to možná pořádně dojde,“ řekl krátce po zisku Tour Card Gawlas.
„Ve čtvrtek se probudím a na 19. narozeniny budu držitel Tour Card. Je to pecka,“ radoval se Gawlas, kterému před posledním dnem pomohl i mentální kouč Marian Jelínek. „Hned na mně poznal, že jsem skleslý a že mé myšlenky nejsou takové, jaké by měly být – pozitivní. Myslím, že nebýt rozhovoru s ním, nepovedlo by se to,“ uvědomoval si.
