Samozřejmě, že vše vnímá. Dohlíží na něj,“ ohradil se šéf FIA Jean Todt a přítel Michaela Schumachera proti novináři, který pochyboval o zdravotním stavu sedminásobného mistra světa, jenž už sedm let bojuje s následky fatálního úrazu z lyžování. Jeho syn Mick, čerstvý šampion série formule 2, vstoupí příští rok do seriálu F1 a historie potvrzuje, že nemusí být jen do počtu.
Synové velkých šampionů sbírali úspěchy často. Mistry světa se však stali jen dva a Mick to nebude mít snadné. Ačkoliv ho Michael sleduje, v boxech na něj dohlížet nebude.
  |
Říká se, že synům bývalých závodníků pomáhá v kariéře protekce. Samozřejmě že ano, i když možná ne v pravém slova smyslu. Nemají víc peněz než další bohatí závodníci, jejich protekce spočívá v něčem jiném.
Odmala žijí ve světě rychlých kol, mohou trénovat, kdy a kde se jim zachce, mají tu nejlepší přípravu, schopné manažery, rady zkušeného závodníka. A samozřejmě to nejdůležitější – kontakty na ty správné lidi. Ve třech letech sedí v motokárách, ještě na škole závodí s menšími formulemi, a díky cenným radám svých otců neopakují jejich chyby. I proto je úspěšných synů bývalých závodníků celá řada, a není divu, že jejich kroky často míří až do formule 1.
Třetí generace klanu Fittipaldi
Prvním byl Hans-Joachim Stuck, jehož jméno dnes znají jen motorističtí historici nebo pamětníci. Jeho otec Hans odstartoval v padesátých letech do tří velkých cen. Syn ho zastínil, dokázal vystoupat až na stupně vítězů, ale hvězdou se také nestal.
Stejně jako Nelson Piquet junior. Pravda, snadné to neměl, jeho otec patří mezi legendy motosportu, se třemi tituly je hned po Ayrtonu Sennovi druhým mužem na brazilském formulovým nebi, ale junior nejen že nevyhrával. V roce 2008 doslova spálil svou kariéru, když na pokyn svého týmu Renault úmyslně havaroval a získal tak pro stájového kolegu Fernanda Alonsa nečekané vítězství. To už mu nepomohlo ani renomé jeho táty. „Když za mnou přijel na závody, hned jsem se cítil jinak. Okamžitě jsem získal více jistoty a vzpomněl si na všechny rady, které mi v dětství dával,“ vzpomínal Piquet mladší.
Smůlu s kariérami svých synů měl také Jack Brabham, který získal tři tituly a založil pozoruhodně úspěšný tým. David se nikdy nedokázal dostat na body a Gary se do velké ceny ani nekvalifikoval, i když to dvakrát zkoušel. Černou kaňkou na jinak sněhově bílém listu respektované rodiny je však zejména kvůli svým kriminálním činům, v roce 2016 byl odsouzen za znásilnění šestiletého dítěte.
Emerson Fittipaldi.
Ještě více rozvětvená je brazilská rodina Fittipaldiů. Nejslavnější je jednoznačně dvojnásobný mistr světa Emerson, ale v Grand prix se objevili také jeho bratr Wilson a jeho synovec, tedy Wilsonův syn Christian. Díru do světa neudělal ani zeť velkého „Ema“ Max Papis. Ale třeba bude lepší jeho vnuk Pietro Fittipaldi, který se poprvé v šampionátu představil před pár dny při Velké ceně Sáchiru.
V prestižním šampionátu momentálně závodí další dva synové mistrů světa. Ve voze stáje Haas to je Kevin Magnussen, jehož kariéra bez vítězství se pomalu chýlí ke konci, a Max Verstappen, po Lewisi Hamiltonovi asi největší hvězda současné F1. Jeho otec Jos toho v seriálu tolik nedokázal, ale slyšet o něm bylo hodně. Svou divokou a nekompromisní povahou si získal řadu nepřátel, byl označován za jezdce, s nímž se nedá pracovat, ale díky své rychlosti měl i tu čest být týmovým kolegou Michaela Schumachera v Benettonu. Jeho syn možná některé otcovy povahové rysy zdělil, přesto se z něj Josovi podařilo vychovat závodníka, jenž je označován za budoucího mistra světa.
„Táta mě provází celý život. Byl mým mechanikem, trenérem i inženýrem, všechno jsme dělali společně. Opravdu moc mi pomohl. I tím, že mě moc nechválil, byl vždy přímý a upřímný. A nikdy mi neříkal, ať jedu rychleji, jen ať jedu lépe,“ vzpomíná dnes Max.
Otcové a synové ve formuli 1.
Synové často dosahují lepších výsledků než jejich tátové, kteří mířili do formule 1 jako neznámí mladíci s hlavou plnou ideálů a prázdnou kapsou. Nikdo jim neušlapával cestičku, nikdo nestál vzadu v jejich garáži a neanalyzoval každičký jejich krok. Pokud by chtěl Mick Schumacher prolomit stojaté vody mistrovství světa stejně jako jeho táta, čeká ho těžká a dlouhá šichta. První možnost by měl dostat již v březnu příštího roku v Austrálii, kde se plánuje start nového ročníku F1. Michael samozřejmě nebude na okruhu, nebude Micka zásobovat cennými radami, hned jak vystoupí z kokpitu. Ale nebude v tom první. Ne každý potomek šampiona měl štěstí, že mohl slavit úspěchy se svým tátou.
Po tátově smrti
Jako třeba Jacques Villeneuve. Ten navíc získal titul, ačkoliv jeho tátovi, který také závodil v F1, se to nikdy nepovedlo. V čemž má historické prvenství. Jeho příběh zároveň vypovídá o tom, jak nepostradatelnou složkou vítězství je v seriálu Grand prix štěstí – na auto, na dobrý tým, na dobu, v níž usednete do kokpitu. Jeho táta Gilles je totiž nezpochybnitelnou legendou, ačkoliv má na kontě „jen“ šest vítězství a již ve 32 letech nešťastně zahynul přímo na dráze. „V den, kdy zemřel, jsem dospěl a dalo mi to sílu stát se tím, čím jsem dnes. Je to smutné, ale jeho odchod byl pro mě v tomto směru dobrou věcí,“ překvapil Jacques Villeneuve v rozhovoru pro CNN.
Kanaďan Jaques Villeneuve, exmistr světa F1, na trati.
Gilles byl výjimečně rychlý, na dráze dominoval v místech, kde jiní neuměli najít stopu, a s tehdy nepříliš povedenými vozy Ferrari dokázal zázraky. Angažmá ve vítězné stáji se však do nešťastné nehody v belgickém Zolderu nedočkal. Jacques, jemuž bylo v době jeho smrti pouhých 11 let, měl naopak štěstí víc než dost. Do týmu Williams nastoupil v jeho posledním dominantním období, stejně jako dnes Mercedes měli tehdy Britové auto o téměř sekundu na kolo rychlejší než všichni soupeři. A Jacques se v roce 1997 stal mistrem světa, třebaže v následujících devíti sezonách už nedokázal vyhrát jediný závod.
O rok dřív se z titulu šampiona radoval britský volnomyšlenkář Damon Hill a přidal tak do rodinné vitríny již třetí pohár pro mistra světa. Napodobil totiž svého otce Grahama, dvojnásobného mistra světa. A to navzdory tomu, že dlouho závodil jen na motocyklech a do formule 1 přišel až v 31 letech. A navzdory faktu, že táta mu už dávno nepomáhal. Když bylo Damonovi patnáct let, zahynul Graham při letecké havárii. Mimochodem ve zmíněném roce 1996 byli Damon Hill a Jacques Villeneuve stájoví kolegové, zatímco následující sezonu Hill odešel k Arrowsu a v podprůměrném týmu skončil až dvanáctý.
Zatím poslední, kdo dokázal na okruzích formule 1 jít velmi úspěšně ve stopách svého otce, byl Nico Rosberg. V roce 2016 zopakoval mistrovský úspěch legendárního létajícího Fina Kekeho. Vzdělaný a kultivovaný mladík byl téměř ve všem protikladem svého souputníka a týmového kolegy Lewise Hamiltona. Přesto mu dokázal být na dráze vyrovnaným soupeřem a nakonec ho, jako první a dosud jediný týmový kolega, dokázal i porazit.
Zařadí se mezi památné dvojice otec–syn také Schumacherovi?
