"Je to zrcadlo mého života. Obsahuje některé bláznivé věci, ale nemám co skrývat," komentoval Ahonen knihu napsanou novinářem Pekkou Holopainenem a nazvanou dle jeho přezdívky Král Orel.
Ahonen před rokem ukončil kariéru, ale letos se kvůli olympiádě na můstky vrací. Dvojnásobný vítěz Světového poháru a pětinásobný mistr světa totiž nemá ve své sbírce zlatou olympijskou medaili. Tu by chtěl získat na zimních hrách v kanadském Vancouveru v únoru 2010.
VIDEO PÁDU V PLANICI:
Fin v knize popisuje, jak si s dalšími skokany dali před posledním soutěžním dnem v Planici 2005 nejdříve na pokoji několik piv a pak ještě vyrazili do hospod v Kranjské Goře. Vrátili se v noci a až ráno si Ahonen při cigaretě na balkoně hotelu uvědomil, co udělal.
Na mamutím můstku přesto předvedl veledlouhý skok. Přistál na rekordní hranici 240 metrů, pokus ovšem neustál, tvrdě spadl na záda a prudce se udeřil hlavou o zem. Převoz do nemocnice raději odmítl a odpoledne přišel na slavnostní vyhlášení po svých.
"Převoz do nemocnice jsem odmítl, protože jsem se bál, že mi budou dělat krevní testy, a to by určitě zjistili alkohol. Cítil jsem se zatraceně hloupě," vzpomínal Ahonen a dodal: "Něco podobného bych už nikdy znovu neudělal." Vyšetření ve Finsku později ukázalo, že si zlomil při pádu žebra, měl mnoho pohmožděnin po těle a navíc krevní sraženinu v oblasti kostrče. Jeho páteř naštěstí náraz vydržela.
"Nechtěl jsem uhlazený příběh, ale vše podat pravdivě, na rovinu," řekl Ahonen na tiskové konferenci. "Jsem si jistý, že jsou tam věci, které někoho hodně překvapí a dokonce šokují," doplnil skokan, který šetří slovy a jinak je milujícím manželem a otcem syna Mika. A v čem tkvělo jeho skokanské kouzlo? Možná v tom, že si každé léto utrhl na zahradě u babičky čtyřlístek, který pak nosil v botě.
