Ivánku, kamaráde, důležité je vyhrát. Ledecká vtipkovala, soupeřky se klaněly

V neolympijské disciplíně paralelní slalom si nejprve v sobotním finále poradila s vedoucí závodnicí Světového poháru Němkou Hofmeisterovou.

A v neděli? Byla královnou těsných bitev. V semifinále porazila Japonku Mikiovou o sedm setin, ve finále Rakušanku Schöffmannovou o jednu jedinou setinu.

Mikiová se pak držela za hlavu, Schöffmannová se ještě vsedě na sněhu své přemožitelce klaněla. V duchu obě možná neustále omílaly otázku: Jak to ta Češka dělá?

Ledecká naopak vtipkovala: „Snažila jsem se to udělat zajímavé pro diváky. Hlavně, jak se říká: Ivánku, kamaráde, důležité je vyhrát.“

Jistě, v tomto odvětví snowboardingu zdaleka není tak velká konkurence jako v alpském lyžování, kterému se nyní věnuje nepoměrně systematičtěji. Přesto si ženy a dívky, které na prkně usilovně trénují celou zimu, určitě lámou hlavu nad tajemstvím výkonnosti české „návštěvnice“.

Obzvlášť, když ta v nedělním odpoledni na dojezdu jen tak mimochodem prohodí: „Byla to legrace. Ale potřebuju víc tréninků na tvrdém povrchu, pak by to mohlo být ještě lepší. Včera večer tady trať dost prolili vodou, byla proto hodně ledovatá. Na takovém povrchu jsem toho letos moc nenajezdila.“

Při náročném putování sezonou a přeskakování mezi sporty její tělo momentálně drží na jedničku, za což děkovala svému fyzioterapeutovi: „Dal mě do kupy před nedělním závodem, i když jsme předtím v sobotu měli opravdu nabitý program a od půl šesté ráno do devíti večer jsem se v podstatě nezastavila.“

Nebylo to rozhodně poprvé, že zčistajasna naskočila mezi snowboardové specialistky a hned je porazila. Obdobně vítězila při svých exkurzích do tohoto odvětví už od sezony 2018–2019, ve které začala její příprava na lyžích výrazně převyšovat tu snowboardovou.

A co potom loni? Kvůli komplikované zlomenině klíční kosti vynechala celou lyžařskou sezonu, ale v závěru zimy nakoukla aspoň do poháru snowboardistek, v Rogle dojela druhá a v Berchtesgadenu vyhrála.

Tento týden se už opět bude věnovat v italské Cortině rychlostním disciplínám lyžařek. V neděli odpoledne proto z auta hlásila: „Už se zase přesouváme, ani nevím přesně kam, ale spěcháme, abychom stihli letadlo.“

Její jediný víkend na prkně stačil, aby se alpský snowboarding stal nejúspěšnějším českým odvětvím v aktuální sezoně Světových pohárů na sněhu a ledu. Zvlášť když kromě Ledecké může oslavovat i velké zlepšení teprve dvacetileté Zuzany Maděrové.

Zuzana Maděrová na svahu v Scuolu během závodu Světového poháru

Bronzová medailistka z loňského juniorského mistrovství světa letos v rozhovoru pro Deník prozradila: „Před sezonou jsem si řekla, že bych chtěla několikrát dojet v elitní osmičce. A teď zjišťuju, že mi to vlastně nestačí.“

V listopadu se při tréninku zranila a její ruka se ocitla v sádře. „Na měsíc,“ požadovali lékaři. Ale o pouhé dva týdny později i s dlahou zase trénovala. V Cortině poté v prosinci skončila senzačně čtvrtá a hlásila: „Při té rychlosti a množství adrenalinu jsem si ani nevšimla, že by s rukou mělo něco být, ale teď už přišla k sobě a dost bolí.“

Čtvrtá byla znovu i v sobotu v Pamporovu, načež v neděli po osmifinálovém vyjetí z trati přidala desáté místo.

S Ledeckou toho zatím měly pramálo společného. „Sotva se známe. Ester je už spíš lyžařka, trénuje jindy a jinde. Je to pro mě jméno jako každé jiné,“ podotkla Maděrová začátkem ledna.

Stejně tak Ledecká po sobotním klání líčila, že ani nevěděla, na jaké umístění dosáhla její reprezentační kolegyně: „Že skončila čtvrtá, jsem zjistila až po závodě, protože jsem bohužel takovej mimoň, který pořád kouká jen na sebe. Moc jí to přeju, určitě jezdila skvěle.“

Zatímco Ledecká je uznávanou univerzálkou na lyžích i na prkně, Maděrová v minulosti pro změnu kombinovala všechna tři snowboardová odvětví a ve třinácti letech na české olympiádě dětí a mládeže závodila v paralelním obřím slalomu, snowboardcrossu i slopestylu.

Tehdy skončila těsně pod stupni vítězů.

Letos už dvakrát také, ovšem na té nejvyšší možné úrovni.

A času má stále spoustu.

Jak říká motto, které si vybrala za své: „Slunce vyjde i zítra.“